Co se skrývá..? [DOKONČENO]

3.Chci s Tebou mluvit

Byl krásný zimní den. Milovala jsem zimu, sníh a to všechno okolo. Dnes se na tu krásu smím dívat leda z učebny lektvarů. Není to fér. 

Měla jsem ráda zimu, protože byla chladná, tak jako já.  Nebo také protože Sirius měl rád léto. On má rád sladké, já slané. On roztomilé, já krásné. On pravé, já falešné. Jsme pravými opaky, a každý to věděl. Věděl i viděl. Nikdo ale netušil, neznal mé tajemství hluboko v duši. 

Po dlouhééém vyučování jsem se šla projít. Každý byl buď ve svém pokoji, ve Velké  síni nebo ve společenské místnosti. Proto jsem pro sebe měla celé chodby. Jenže vždy, když se tak stalo a já se plně mohla věnovat myšlenkám, objevil se můj povedený bratranec a dnešek nebyl výjimkou. 

"Seš magor," utrousila jsem, jakmile jsem kolem něho procházela. V následující chvíli jsem ale ucítila něčí sevření na zápěstí. Zabraňovalo mi to v cestě pryč od toho idiota. On sám mi v tom zabraňoval. 

"Chci s tebou mluvit. Ale vážně,"

"Ale já nemám zájem mluvit s někým, kdo se baví s mudlovskýma." štěkla jsem.

"Bellatrix, možná, že se bavím s mudlovskýma, to ale neznamená, že nejsem Black. Varuju tě, jde to dvěma způsoby, po dobrém a po zlém. Je jen na tobě, který zvolíš."

"Ten třetí- vyhnout se ti na sto mil." chtěla jsem se mu vyškubnout. On si mě ale přehodil přes rameno jako pytel brambor a nesl mě nějakou chodbou do neznámé místnosti. Co to ku*va je?