1.Začátek konce

752 43 2
                                    

Dnešní ráno bylo jako každé jiné, vstal jsem, šel do koupelny, v kuchyni jsem pozdravil mámu, nasnídal se a šel do školy. Věděl jsem že mi nepřišel žádný scénář nebo něco takového, protože už jsem dlouhou dobu nebyl ani na konkurzu ani mi nepřišla žádná nabídka. Ano jsem herec ale spíš na volné noze, i když jeden konkurz tu stejně je ale o tom až později...Před domem na mě jako vždy čekala Isabella, nevím proč ale poslední dobou mi přijde že ta jiskra co mezi námi byla nějak zmizela...Pozdravil jsem ji, ona mi dala pusu na tvář a společně jsme spolu ruku v ruce vyrazili do školy.

Ve škole to probíhalo jako obvykle. Až na to že nám odpadly dvě hodiny tak to byl normální den ale pak se stalo neco co jsem nečekal. Když jsem přišel domů máma na mě okamžitě začala řvát ať jdu do kuchyně. Když jsem tam přišel viděl jsem jak tam mamka skáče radosti, když mě uviděla okamžitě se mi vrhla kolem krku. ,, Co se stalo?" Zeptal jsem se jí trochu nervózně. ,, Poslali ti scénář, chtějí aby jsi tam hrál vyšlo to!!!" Jen to dořekla nahrnuli se mi slzy do očí a já svou matku pevně objal. Aby jste pochopili byl jsem na konkurzu k filmu The maze runner na postavu Newta, o tu roli jsem opravdu stál a jsem hrozně rád že to vyšlo.,,Kdy a Kam odjíždím?" Zeptal jsem se nadšeně.,, Ve středu a do LA" řekla máma též nadšeně.,, Takže zítra jdu naposledy do školy?" ,,No...ty už do školy nemůžeš protože musíš zítra balit a zítra ve středu v pět už ti to letí." Když mi to řekla trochu se mi sevrelo hrdlo. Musím všem napsat že odjíždím a co je důležitější musím se rozejít s Is nechci aby na mě zbytečně čekala, navíc vztah na dálku nebude fungovat. ,,Jo dobře musím si zavolat" řekl jsem a šel do pokoje, kde jsem si vzal telefon, vytočil Is a řekl ji ať co nejdřív přijde.

Když asi po dvaceti minutách zazvonil zvonek loudavým krokem jsem šel otevřít. Stala tam Is a smála se od ucha k uchu. Když mě uviděla vrhla se mi kolem krku ale já se odtáhl. ,,Děje se něco?" Zeptala se trochu nervózně. ,, No víš dneska mi poslali ten scénář a ve středu ráno odlétám...do LA" její úsměv se ještě zvětšil. "To je skvělý!!" Řekla nadšeně.,, To sice ano ale znamená to že se musíme rozejít..." jen jsem to dořekl nahrnuli se ji do očí slzy. ,,Cože? Proč?" Zeptala se ubrečeně. ,, Protože vztah na dálku by nám nefungoval...promiň." Řekl jsem a objal jí, ona mi objetí opětovala. Po půl hodině objímání a loučení odešla a já se vrátil zpět do domu. Sice mi bude náš vztah chybět a ona mi bude chybět ale spadl mi kámen že srdce že to vzala tak dobře a pochopila to a za to jsem rád. Zbytek večera jsem jen řešil podrobnosti k mému odletu a podobné věci.

Když už jsem byl nachystaný ke spánku lehl jsem si do postele a položil telefon na noční stolek ale pak mi telefon oznámil novou zprávu. Vzal jsem si telefon odemkl ho, ta zpráva byla od neznámého čísla:
   Anonym: Vítej v týmu Tommy :*

Hi guys, děkuju že jste si přečetli tuhle kapitolu a opožděně se omlouvám za pravopisné chyby nebo za často opakující se slova a doufám že to omluvíte. A taky se omlouvám že je to krátká kapitola ale snad vám to nebude vadit.
Vaše Lie, bye :*

Only friends? (Dylmas\Newtmas)Kde žijí příběhy. Začni objevovat