Rozhlížel jsem se pořád kolem a pořád se usmíval. Moc se mi líbilo, jak to tu měl sladěné do jemných barev.
"Koukám, hezky sis to tu zařídil. Bydlíš úplně sám?"
Poklepal mi na místo vedle něj na gauč, ale já byl celkem mokrý a nechtěl mu to zamokřit."Jo, bydlím." Usmál jsem se a čekal jsem, až si sedne, ale pořád jenom stál. A pak jsem si všiml, že z něj kape víc vody, jako kapalo ze mně. Zaběhl jsem do mého pokojne a vytáhl tam nějaké věci. Šel jsem zpět do obývacího pokoje.
"Tady, Louisi, klidně si to obleč. Ať ti není zima." Pousmál jsem se a on taky. Poukázal jsem na dveře do koupely, aby sa mohl obléci.Zavřel jsem za sebou dveře a svlékl ze sebe tričko i kalhoty. Podíval jsem se na věci, co mi dal. Nevím, odkud tady měl legíny, ale kdyby mi dal nějaké jeho tepláky nebo džíny, asi bych se na nich potkl, jelikož je mnohem vyšší. Zase ne, že by ten svetr nebyl malý. Dost jsem v něm plaval, ale byl krásně měkký a teplý. Usmál jsem se sám pro sebe a vdechl jeho vůni. Vyšel jsem z koupelny a šel ho hledat, protože v obýváku nebyl.
Zaslechl jsem, jak se otevřely dveře, které vedly do obývacího pokoje. Louis se asi oblékl. Zalil jsem nám šálky s čajem a položil je na tácek, který jsem zanesl do obývacího pokoje. Když jsem uviděl Louise s mou velikou mikinkou na sobě, bože, ten v něm byl tak roztomilý! Musel jsem se držet, aby jsem ze sebe nevydal 'Awww'. Sedl jsem si na gauč a čekal, jestli Loui přijde ke mně.
"Udělal jsem nám čaj, aby nám nebyla zima."Sedl jsem si vedle něj, bylo mi hezky teploučko. Při něm a s čajem v ruce... Na to, že se známe jen krátce, je mi s ním opravdu dobře.
"Děkuji," usmál jsem se na něj a odpil si z něj. "Hmm, výborný. Ovocný je můj oblíbený," zaculil jsem se. Harry se spokojeně usmál a pustil televizi, kde dávali nějaký film. Neznal jsem ho, ale Harry asi jo.
Opřel jsem se o něj a díval se. I když... víc jsem pozoroval Harry než film.Sledoval jsem film v televizi. Zachytil jsem ale Louiho pohled. Jemně jsem se zasmál a šťouchl mu do řeber.
"Hej, hej, kam se díváš?" zeptal jsem se a on zrudl jako paprika. Bylo zábavné ho pozorovat. Hlavně jak se mi snažil dívat jenom do zdravého oka a ne do mého šedivého.
"Louis, dívej se mi do tváře normálně."Zrudl jsem ještě víc a sklopil hlavu. "Promiň," špitl jsem.
Nechtěl jsem, aby se na mě zlobil za to, že se dívám do jeho šedého oka, předtím mu to vadilo. Ale teď jsem to nechápal.
Zvedl jsem hlavu a zadíval se na něj už, podle jeho slov, normálne.
Na tváři mu panoval úsměv a to vyvolalo i ten můj.Když už se mi díval do tváře, musel jsem se usmát. Bylo to roztomilé jak se snažil dívat se normálně, no i tak pořád těkal očima. Se smíchem jsem se mu svezl do klína, kde jsem si lehl hlavou. Koukl jsem sezdola na Louise a šťouchl mu do brady.
Snažil jsem se. Opravdu jsem se snažil!
Lehl si na mě a pořád do mě šťouchal. Začal jsem se mu hrát s vlasy, protože asi jen to chtěl.
Spokojeně přivřel oči a někdy i zavrněl.
Potěšeně jsem se usmál a dál se mu hrál s vlásky.Pobaveně jsem se zasmál a zakryl si oko šátkem, aby to bylo lepší.
"Aby si se nemusel až tak snažit." Zavrněl jsem a hladil ho po zádech a ruce, která mě hladila po vlasech.
"Lepší, že áno?" zeptal jsem se.Skousl jsem si ret a pomalu přikývl s tichým "jo". Byl jsem rád, že mu nevadí a udělal to. A když mu to vadilo, tak to alespoň nedal na sobě znát.
Pohladil jsem ho po vlasech a tváři. "Děkuju," usmál jsem se a on se s pohledem na mě pousmál.Věděl jsem to, pohled do mého oka není nikomu příjemný, proto jsem nosil šátek. Ať se se mnou aspoň někdo baví. Nechtěl jsem, aby se trápil, tak jsem se taky usmál.
"Není zač, zlatíčko. Nemáš nějaké úkoly na víkend? Abys všechno stíhal," podotkl jsem a ťuknul mu do nosu.Zaklipkal jsem očima a otřel si nos. Zasmal jsem se.
"Moc ne, jenom jeden. Ale to klidně zvládnu i později," usmal jsem se na něj. Usměv mi opětoval a pohladil mě po tvári.
Hrál jsem se mu s vlasy. Měl je tak krásné a hebké. pořád jsem si je natáčel na prsty. On po každém prohrábnutí vlasů, přivřel oči.Miluju, když se mi hrá s vlásky, je to tak příjemné, protože má dlouhé prsty, které mě drbali po pokožce hlavy. Musel jsem vrnět blahem, věděl jak na mně. Spokojeně jsem se otočil hlavou směrem k jeho bříšku a pošimral ho nosem na holé kůži. " Ty jsi takové zlatíčko!"
Zasmál jsem se a opatrně mu hlavu odtáhl.
"Harry, víš, že jsem lechtivý. To ti to v tom parku nestačilo?" zasmál jsem se.
A Harry se na mě škodolibě podíval a začal mi po odhalené kůži na bříšku přejíždět prsty.
"Ne, už ne," zaškemral jsem se smíchem a pokusil se o štěněcí pohled."Tak dobrá, ty potvoro," zasmál jsem se a hlavou se otočil směrem k jeho kolenům, no když jsem se otáčel naschvál jsem se hlavou přitlačil na jedno konkrétne místo.
"Tady si taky lechtivý?" zeptal jsem se a pohyb zopakoval, když se neměl k odpovědi.Zadrhl se mi dech. To neudělal, ne!
Opak ale byl pravdou. Navíc to zopakoval a dožadoval se odpovědi na svou otázku.
"N-ne," vydechl jsem roztřeseně. To snad nemyslí vážně!Musel jsem se držet, abych nevybuchl smíchem nad jeho reakcií.
"Tak potom, dobrá." Zavrněl jsem a přetočil se a položil si hlavu opět na jeho kolena.
"Tam tě tedy lechtat nebudu." Zasmál jsem se a do ruky sebral jeho a přesměřoval ji na mou hlavu.Měl jsem pocit, že ho asi zabiju. Prooooč?
Začal jsem se mu opět hrát s vlasy, hezky to uklidňovalo. Cítil jsem se líp.
Harry měl z toho očividně zábavu... Pořád se pro sebe smál.
"Oh, je ti něco k smíchu?" podíval jsem se na něj."Nic, nic, neboj se. Jenom jsi roztomilý, když sténáš." Zavrněl jsem mu do nohy a jemně ho kousl. Měl na sobě jenom legíny, takže jsem ho určite kosl i do nohy. Hrál se mi s vlasy, které česal a zaplétal do malých copánků.
"Harry!" vypískl jsem. On mě kousl! A ještě si myslí, že jsem roztomilý! Nespadl náhodou ten kluk na hlavu?
Naštěstí byl Harry tak hodný a mou bolístku na stehně mi pohladil.Hezky jsem mu to pofoukal, aby se na mě nezlobil. Vyšvihl jsem se do sedu, abych se mohl na něj koukl přímo.
"Loui, ty jsi tak roztomilý, když se červenáš!" zavrkal jsem mu do ouška. Zavěsil jsem se mu na krk a stáhl ho na mě, konkrétně na mou hruď, kde se skroutil.Zakryl jsem si tvář rukama, aby neviděl moje rudé tváře. "Nejseeem, Harryy!" zasténal jsem prodlouženě. Cítil jsem jeho rty v mých vlasech a moje hlava hned vykoukla zpoza mých rukou a zadívala se do jeho oka.
Najednou, ani nevím proč, možná to bylo tím okamžikem, ale moje oči sklouzly na jeho nadýchané rty s potřebou se jich dotknout, nebo lépe - ochutnat je.Koukl jsem na jeho rozkošné rudé tvářičky a pohladil ho po vlasech. Zachytil jsem jeho pohled na mých rtech a musel jsem se nad tím usmát. Toužil mně políbit. Aspoň doufám. Zavrněl jsem a natáhl jsem ruku k jeho vlasům. Přitáhl jsem si ho ke mně a začal jsem jeho rty jemně laskat těmi mými. Byly tak měkkounké, jako kdybych líbal anděla.
ČTEŠ
Omegle: "Pizza Hawai?!" ~ Larry texting ✓
FanfictionJak může ananásová pizza začít vztah? Nechte se překvapit... *** ©AkiTariW - RPG story: @AkemiManautsu & @Tommo_coffee