Jednou. Jednou jí viděl, jak odchází ze školy. Na autobus. Ale před tím šla ještě někam. A on toužil zjistit kam. Tehdy jí sledoval a viděl jak si za rohem budovy vytahuje z tašky kapesníček a rychle se odličuje. Pak lehkou chůzí šla dál. Zastavila se u nějakého pána s velkým psem. Usmívala se. Ale jinak než ve škole. Ten úsměv nebyl ani škodolibý ani optimistický. Spíš takový. Jaký by měla mít dokonalá dcera. Chovala se úplně jinak. Stydlivě a nevinně.
ČTEŠ
Prostě... Úžasná
Krótkie OpowiadaniaVždy, když jí potkám. Vždy, když jí vidím. Vždy, když na ní jen pomyslím, toužím zjistit její tajemství. Toužím poznat každou její osobnost. Protože... Protože ona je... Prostě... Úžasná
