17

20 5 1
                                    

Vzpomínal na ni v autě, když opouštěl město. Vzpomínal si na její krásné zářící oči zatím nezjištěné barvy. Na její na slunci zlaté zářící vlasy. Na tu jiskřičku kterou měl tu čest včera spatřit. Pak uviděl dvě zářící světla a uslyšel troubení. Pak si vzpomněl na její úsměv věnovaný jen jemu. A s úsměvem na rtech odešel.  Ona byla jeho poslední vzpomínka. Ona byla... Prostě... Úžasná

Prostě... ÚžasnáKde žijí příběhy. Začni objevovat