~Blooming Love~

Kapitola třetí - Náhoda?

Miki
Druhý den se dělo všechno stejně jako obvykle. Ale pořád mi hlavou vrtala vzpomínka ze včera. Absolutně se mi nešlo soustředit na učení. Po dvou náročných hodinách matematiky jsme všichni šli na svačinu. Když jsme sešli schody, čekalo mě tam překvapení. Stál tam Alb s jeho kamarády a jedli jídlo, co si vzali ze školní jídelny. Jen jsem kolem nich prošel a ignoroval je. Možná si mě ani nevšimli. Rychle jsem nabral jídlo a vyběhl do třídy. Tentokrát se na mě Alb díval. Málem jsem zakopl na schodech. Jeho pohled mě propaloval jako laser, no kdyby pohledy uměly propalovat skrz na skrz, tak je moje tělo děravý jako cedník. Naštěstí se mi podařilo utéct do třídy bez nějaké fyzické újmy.
Zbytek dne proběhl v klidu. Poslední hodina byla nudná a já nevěděl co dělat. Kreslil jsem si do sešitu nějaké čmáranice co mě náhodně napadly. Na papíře se dokonce objevila i hlava Alba. Vlastně celý bílý papír nakonec skončil počmáraný Albem. Ani nevím proč. Jen tak jsem si papír založil do sešitu a zapomněl na něj.

Protože je pátek, pobral jsem si věci z intru a šel na vlak. Trvalo 10 minut než dojel vlak a všichni mohli nastoupit, včetně mě. Zabral jsem pro sebe celý dvě místa, neměl jsem náladu na spolusedícího. Stejně to bývá většinou někdo nevrlej. Nasadil jsem si sluchátka a koukal na ubývající krajinu z okna. Ani jsem nepostřehl, že si naproti mně přisedl Alb.

Alb
Když jsem vylezl do vlaku, uviděl jsem HO sedět na sedačkách úplně vzadu. Bylo to asi jediné volně místo, proto moje kroky zamířily za ním. Potichu jsem si sedl, nechtěl bych ho vyrušit ze snění. Celá půl hodina proběhla v naprosté tichosti. Nikdo za celou dobu nepromluvil a ani se neotočil. Ticho bylo až smrtelný. Na hlavním nádraží se Miki pomalu začínal zvedat a začal si balit všechny věci. Když se zvednul úplně, ze školního batohu mu vypadl sešit. Sám jsem si toho do nějaké doby nevšiml. Ale pak se můj pohled zaměřil na modrý, skoro rozpadlý sešit. Patřil Mikimu. Jaká to náhoda. Samozřejmě jsem nečekala a bez váhání ho otevřel. To co jsem tam našel, mi skoro vyrazilo dech. Všude byl naškrtaný můj obličej. A kdyby jen můj obličej. Miki má zřejmě dost dobrou představivost. Našel jsem tam i obrázky, kde jsem na něm ležel, tahal ho za vlasy a dával mu hlavu na místo, který je dost citlivý. Můj překvapený obličej určitě nebyl od věci. Kdyby někdo jiný našel ten sešit, asi by z toho byl průšvih. Může být rád, že ho držím v ruce já. Prolistoval jsem všechny stránky a na všech byly obrázky mě a jeho. Asi si mě oblíbil. Což mě dost zaskočilo, ale zároveň potěšilo. Sešit jsem si strčil do tašky a dal jsem už na přemýšlení neměl čas, vystupoval jsem.

================================. Je to tuuuuu XD
Další kapitola na kterou jste se všichni tak moc těšili XD
Enjoy ^•^