REALITA

Psycholog

Od té příhody s tátou až do teď jsem byla 13 u psychologa. Někdo mě litoval někdo z kamarádů se mi smál. Ale když se mi smějou já si z toho nic nedělám protože já za svůj zkurvený život nemůžu. Žádný z psychologů mi nedokázal pomoct. A nevýhoda špatné minulosti je že se na ní nedá zapomenout. Je to hrozný pocit když se ve škole bavíme o rodině , já vidím jak jsou všichni šťastný říkají jak mají skvělou rodinu a co já já mám mámu zlodějku (jestli tedy ještě žije) a tátu zrůdu. Co víc si přát. Jsem hrozně ráda že mám aspoň babičku s dědou. No a pak jsem taky zjistila že mám tři nevlastní sourozence. Dvě ségry a bráchu. Hrozně moc bych si přála je potkat. Jediný co vím jsou jejích jména ségry jsou Jana a Dominika a brácha je Franta , no a pak vím přibližně věk ségrám je 14-16  a bráchovi 17-19 vždycky jsem si přála starší sourozence. Od 5 třídy jsem měla nejlepší kamarádku Káju. Byli jsme jako sestry . Řekli jsme si že budeme nejlepší kamarádky na věky ale to se nestalo. Od poloviny 6 třídy mě zradila . Přestala se se mnou bavit a začala ne pomlouvat . No a tak skončilo naše přátelství. Ten rok o prázdninách jsem si na táboře s názvem Dětský tábor Nový Řadov ( který vám určitě doporučuji) našla novou nejlepší kamarádku Elišku. Každý by si určitě řekl že když je to tábor že sme se nemohli stát nejlepšími kamarádkami ale stali. Píšeme si do teď a i když bydlíme od sebe 4 hodiny cesty už sme se i viděly. Ve škole mám taky pár kamarádů. Holky které mám hrozně ráda. No a pak pár kluků mezi nimi jsou dva co mě chápou a pomáhají mi . A taky jeden kluk kterého úplně nesnáším . Už jsem v sedmé třídě a stále nevím čím budu . Ale jeden návrh má a to.....