žalující elegie

rozpadající

uvadlá těla
mramorová podlaha
tichý smích
odnes čas
jeden den
tisíc chvil
včelí roj
mává zpět

jedna dvě tři
nevíš jak dál
a tak počítáš
do ticha
čísla vyslovuješ

polámané kosti
leží na nich prach
šrámy co nezahojí
ani jejich strach
hromádka popela
s zlatýma třpytkama
zbyla jen
sama jediná