Naděžda

kapitola 2. Zajetí

Následující odpoledne došli k dřevěnému mostu, který visel nad jezerem, které se jmenovalo Nebezpečné jezero . Evelín začala opatrně přecházet pomalu nejistým krokem. Když stanula na druhé straně, přešla i Naděžda elegantním a svižným krokem. Pokračovaly v cestě. Za dva dny dorazily na břeh jezera Krásnil, kde byla ke břehu přivázaná loďka s vesly. Nastoupily a Naděžda odrazila loďku od břehu a začaly veslovat. Na druhý břeh se dostaly až nazítří večer. Přivázaly loďku a pokračovali v cestě.  Brzy dorazily do města Ayres, kde vstoupili do hostince,ve kterém se ubytovaly.
Při snídani dovnitř vtrhli vojáci a zajali Evelín s Naděždou a další dívky. Vojáci je odvezli k jeskyni, kde je předali strážím, kteří jim svázali ruce za zády a odvedli je hluboko do jeskyně, kde je prosadili na zem a sami si lehli do postelí. Noci se ani jedné nelíbily a dny nebyly o nic lepší. Dostávaly jen málo jídla a pití.
Uplynulo 15 dní a zvenku se ozval klapot kopyt. Jejich věznitelé vyšli ven, ale za chvilku se vrátili v doprovodu arogantního muže. Ten si je začal prohlížet, až měly pocit, že je svléká očima. Po chvíli přistoupil k Naděždě, pozvedl ji hlavu a řekl:,, Tuhle si beru" a voják Eres Naděždu vytáhl na nohy a odvedl ji ven, kde ji posadil mu mužova koně. Ten brzy nasedl za ni a vyjel k zámku, který byl na vrcholu kopce. Jakmile přijeli k bráně, ta se otevřela a jeho kůň vběhl dovnitř. Sesedl a Naděždu sundal ze sedla a odvedl ji k vysoké věži, kde ji zamknul v místnosti a odešel. Naděžda se rozhlédla a spatřila velikánskou postel s nebesy a stůl se židlemi, které byly zdobeny drahokamy. Podívala se z okna a zvolala:,,Ach, můj bože, to je ale výška." Strávila tam týden než se objevil ten chlap, co měl arogance na rozdávání. Přinutil ji , aby si ho vzala.
Za rok se konala svatba. Všichni svatebčané i s králem ( ten arogantní chlap) byli šťastní až na nevěstu, která se tvářila jako by šla na popravu.  Po svatební hostině ji odvedl zpátky do věže, kde ji hodil na postel, kde ji začal svlékat. Naděžda se bránila, ale i přes to do ní tvrdě pronikl a začal se v ní pohybovat. Po té co vyvrcholil usnul. Naděžda vstala z postele, zahalila se do županu, který byl přehozený na židli. Přistoupila k oknu a smutně se koukala ven.