True decisions [Miraculous story]

?Jak to celé bylo?

Z pohledu Marinette
Byla jsem strachy bez sebe, ale pořád kráčela v jeho stopách, to bych ale nebyla já, kdyby jsem do něj nevrazila. Stáli jsme těsně u sebe vedle klučičích šaten. ,,A-ah, pro-omiň" řekla jsem vyděšeně a dál pokračovala v mluvení. ,,Jen jsem se tě ch-chtěla zeptat na.. no-em-em líbíš se mi" oddechla jsem a pak až si uvědomila co jsem řekla. Adrien nebyl moc ve své kůži a podrbal se za krkem. ,,Víš, Marinette.." ani to nedopověděl a já ho přerušila. ,,Chtěla jsem říct, budem, co? Ne, chtěla no.. líbí se mi tvůj batoh" pověděla jsem první slovo co mě napadlo.

Z pohledu Adriena
S tou holkou není něco v pořádku, měl jsem vyvalené oči a stydlivě se drbal za krkem. ,,Marinette, já-já.." sotva jsem to chtěl doříct, Marinette zmizla. Začal jsem ji hledat, ale ani do hodiny nepřišla. Zeptal jsem se Alyi jestli neví kde je, Alya se na mě jen otočila naštvaným pohledem a já sklopil hlavu.

,,Tikki tečky" zašepotala jsem za sloupem u holčičích skříněk. Musím se jít provětrat, ten trapas co jsem udělala před Adrienem..
,,Wrr ahoj bby" cítila jsem na mém rameni něčí rty jak mi šeptají do ucha. Otočila jsem se a uviděla tu prašivou kočku. ,,Zrovna teď??" Zeptala jsem se. ,,Ále, neříkej že mě nevidíš ráda, je to celkem dlouho co jsme naposledy zachraňovali Paříž, nemyslíš? Přitiskl mě k sobě kocour a začal mi šeptat do rtů.
,,Tady si někdo až moc věří" zašeptala jsem do těch jeho. ,,To víš, je to dlouho co jsem tě měl tak blízko" řekl mi do rtů kocour a otočil se. ,,Jen tě škádlím broučku" řekl úchylným hlasem. On byl tak hezkej, mnohem hezčí než kdysi, pomyslela jsem si a koukala na jeho tělo. ,,Víš, někoho mi připomínáš, beruško" ozvalo se nejasným hlasem z kocourova úst..