True decisions [Miraculous story]

Nejsi ty..?

Zakoukal se mi do očí, pohladil mé vlasy.. hned na to mě obejmu a řekl.. ,,Marinette?''.
Z pohledu Marinette:
...pohladil mi vlasy, přiblížil se a objal mě se slovy "Marinette".. v tom jsem ucukla a utekla za roh.
,,Tikki, teček dost!" pověděla jsem smutným tónem. ,,Marinette, neboj se určitě se z toho vymluvíš.." prohlásila Tikki a přitiskla se na mé rameno.
Z pohledu Kocoura/Adriena
,,Ona utekla?.. Plaggu, zastrč drápky!" řekl jsem a šel domu.
—doma—
Šel jsem do svého pokoje a zabouchl dveře.. ,,Plaggu, co když jsem se zmýlil? Co když to není Marinette..ale ony voní a vypadají tak stejně, já ji miluju" pověděl jsem a hodil sebou do postele.
,,Adriene? Chce tě otec!" spustila na mě Nathalie a odešla. Znechuceně jsem vstal a šel do sálu, kde vždy stával před máminým obrazem. ,,Ano tati?" Spustil jsem s klidem. ,,Adriene, pojď se mnou.. něco ti ukáži" pověděl zcela klidný když mačkal něco na obrazu. V tom se otevřela chodba pod obrazem, byl to výtah.. otec si stoupl na podstavec a poprosil mě, ať jdu též. Trochu jsem se bál, ale nakonec jsem šel.. výtah jel delší chodbou, až jsme se ocitli v místnosti s výhledem na Paříž. "Nooroo, temná křídla povstaňte!" zašeptal, hned v tom okamžiku se rozletěli bílý motýlci a namísto otce zde stál Lišaj. ,,Toto jsem já Adriene a nyní jsi můj pomocník!" Pověděl Lišaj a poslal na mě černého motýla. "Plaggu, drápky!!" nevydržel jsem a vyzval Plagga k bitvě. Už jsem měl Lišaje namušce ale ze zadu mě chytla ruka s modrým peřím a držela v pasti. Než mě uhodila jsi pamatuji, že na mé tyči byla odeslaná zpráva pro berušku..