Dva kamarády stále pronásleduje jakýsi tajemný stín a chrání je před nebezpečím. Chtějí zjistit kdo nebo co je už 5 let sleduje. Pátrání je zavede do srdce hlubokého lesa, kde potkají starou kouzelnici-Matku magie, která jim časem bude mnoho věcí mu...
,,Ano! Už brzy nastane krvavé zatmění a má pomsta bude dokonána! Cha, cha..." radovala se Chlorana, tak jak to jen šílená čarodějka dokáže. ,,Tolik let čekám na den, kdy budu moct dokončit co jsem před pěti lety začala! Teď se ještě zbavit toho ochránce Roalda a těch děcek. Mohli by se rozpomenout...ale to je nemožné nemohou tu holku poznat a i kdyby, nemůžou mě ohrozit. Já jsem mnohem mocnější a chytřejší..." ,,Cha, cha, cha! Ty a chytrá, to byl dobrej fór!" ozval se starý havran. ,,Démone, chceš abych tě zase proměnila v červa?!" okřikla jej čarodějka.
,,Já nechápu, proč jsi kvůli tý holce jako na trní. No tak měla při té zkoušce ve vlasech pár vloček. tak proč to sakra pořád řešíš?" ,,Protože má v sobě velkou moc tak jako její proradná matka a fotr! Mohla by mi to překazit i bez nich. To proroctví se nesmí naplnit!" ,,Všechna má proroctví se dosud naplnila Chlorano. A s tímto to nebude jiné." ,,Mlč tupče! Já to nedovolím! A už mi neodporuj, nebo tě proměním v žížalu a zůstaneš v té podobě už navěky!" ,,To raději zemřu!"
,,Už mi do lektvaru chybí jen poslední přísada. Má chyba se již nebude opakovat a ta holka ve své současné podobě zůstane napořád! Cha, cha, cha!"
...
Alex seděl v koruně stromu, sledoval zářivou noční oblohu a přemýšlel nad jejich pronásledovatelem. ,, Jak se může pohybovat tak rychle a při tom tiše?" ptal se sám sebe. Ale odpověď nenalezl. Najednou za sebou zaslechl pohyb. ,,Maxi, to jsi ty?" ptal se. Nikdo však neodpověděl. Pak se na něj z křoví vrhli čtyři vlkodlaci a obklíčili ho. ,,Co tu děláte? Vy žijete v Severním lese a sem podle dohody nevstupujete!" řekl odvážně Alex. ,,Náš pán by tě velmi rád viděl. Máme tě za ním přivést, ať už budeš chtít nebo ne." pravil největší vlkodlak. ,,Přinuťte mě!" vykřikl a vrhl se na ně. Bojoval s nimi zblízka s kouzly i bez nich, ale byli v přesile. Pak ho jeden praštil do hlavy a viděl jen rozmazaně. Pak před něj někdo skočil. ,,Maxi?" řekl než padl do bezvědomí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když se probudil skláněla se nad ním ta stará žena ze snu a někdo další. ,,Kde to jsem? A kdo jste vy? A co se vlastně stalo?" ptal se polekaně. Žena se pousmála a pravila: ,,Jsme přátelé. Nemusíš se děsit. Jsi v našem domě a tady ta ,,postava v kápi", která vás stále hlídá tě právě zachránila. Teď ale již dost otázek. Měl by ses posilnit než zítra vyrazíš zpět k domovu." ,,Proč až zítra? Můžu jít hned, ale nevím kudy." A už už se zvedal z postele, když se mu rozostřil zrak a zamotala hlava. ,,Utržil jsi velkou ránu do hlavy. Musíš počkat, až se trochu zotavíš."
,,Tak dobrá." kapituloval Alex. ,,Prosím, příteli, přines našemu hostu polévku." řekla žena postavě v kápi. ,,Kdo to je?" zeptal se Alex. ,,Můj spolubydlící, pomocník, přítel... pomáhá mi s věcmi, které já stará bába už nezvládnu" odpověděla s humorem a ironií v hlase žena. ,,Jak se jmenuje a kde se tu vzal?" vyzvídal dál puberťák. ,, Nemá žádné jméno a ani nemluví. Už je tu pět let. Objevil se tu náhodou." řekla žena.
