Dva kamarády stále pronásleduje jakýsi tajemný stín a chrání je před nebezpečím. Chtějí zjistit kdo nebo co je už 5 let sleduje. Pátrání je zavede do srdce hlubokého lesa, kde potkají starou kouzelnici-Matku magie, která jim časem bude mnoho věcí mu...
Ráno se Alex a Max tajně vyplížili ze svých domků a vydali se ke Stříbrným vodopádům. Celá vesnice ještě tou dobou spala, teda až na Niki. Viděla, jak se kluci plíží, a rozhodla se je sledovat. ,,Kam jdeš Alexi,'' honilo se jí hlavou, ,,jdeš mi natrhat snad květiny?'' Plížila se za nimi až k vodopádům.
,,Hej, Maxi! Nedáme si závod v plavání k prostřednímu vodopádu?'' ,,Proč ne? A jakej trest dostane poražený?'' ,,Jako vždycky.'' ,,Já ale už nechci Soňe dávat pusu.'' řekl naštvaně Max. ,, A já se zase nechci líbat s Niki." ,,Tak poražený dá pusu první holce, na kterou narazí. Platí?'' zeptal se Max. ,,Platí!'' souhlasil Alex. ,,Tři, dva, jedna,...teď!'' odpočítali oba naráz. Alex byl ve vodě radši než na zemi. A byl by vyhrál, jenže se zachytil nohou do stonku leknínu. Díky tomu byl Max rychlejší a předehnal ho. ,,Jo! Konečně sem tě zase porazil!'' Moc se neraduj všechny holky ještě spí a já se jim budu dlouho vyhýbat.'' řekl Alex. ,,Ne, všechny ne!'' smál Max. ,,Tak vylez! Já o tobě celou dobu vím!'' ,,Prosím, ať to není Niki!'' modlil se v duchu Alex. ,,Ahoj Alexi, jak se máš?'' ptala se Niki, když vylezla zpoza stromu. ,,Do teď to bylo dobrý." odpověděl mrzutě Alex. ,,Užij si to Alexi!" smál se mu Max. ,,To si mi udělal naschvál?" ,,Ne." ,,Tak dáš mi už tu pusu? Vím že chceš." culila se Niki. A tak jí dal Alex neochotně pusu na tvář. ,,To se nepočítá! Já taky Soňe nesměl dát jen pusu na tvář. Takže nepodváděj!" řekl Max. Jenže to jsi neřekl takže další pusa nebude!" smál se Alex. ,,Vážně už druhou pusu nechceš, Alexi?" dodala Niki. A než stihl odpovědět, Niki jemně chytila jeho hlavu do dlaní a políbila ho.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Zatím ahoj, uvidíme se na snídani." rozloučila se Niki. Alex zůstal s překvapením stát a po chvíli pravil: ,,Proč se do mě musela zabouchnout zrovna tahle otravná holka?" ,,Tak lepší otravná holka než otravnej kluk." chechtal se Max. ,,Ty seš vážně kámoš k pohledání." vztekal se Alex a odešel pryč. Max pak šel rovnou na snídani. ,,Niki nebyla jediná holka v dosahu, ale to ty nevíš, Alexi. Jen se ti ukázala dřív než..."
. . .
Rina se probudila brzy před úsvitem a šla jako každé ráno trénovat lukostřelbu a vrhání s dýkou ke Stříbrným vodopádům. Viděla tam i kluky jak spolu zase soutěží v plavání. Jako vždy držela palce oběma, ale o trošku víc Maxovi. Taky dnes poprvé za dlouhou dobu vyhrál. Když zaslechla cizí kroky, skryla se do hustého křoví. Byla to nějaká holka a šla přímo ke klukům se slovy: ,,Dneska už tě, Alexi, políbím." Rina se musela hodně držet, aby po ní neskočila a nezačala ji škrtit. Ale věděla, že by to stejně nepomohlo. Ať si Alex rozhodne, komu dá pusu. Když viděla Alexův obličej, musela se smát ,,Asi se mu prohra nelíbí." pomyslela si. Pak viděla, jak ho ta holka políbila a to už bylo příliš. Smutná a naštvaná odešla trénovat jinam. Max ji neviděl, ale cítil její smutek. Vlastně ani nevěděl, proč je s ní tak úzce spojený, a proč cítí každou její emoci. Rozhodl se, že se na to někoho zeptá.
. . .
Na snídani se Alex jen nimral v jídle. Musel pořád myslet na polibek od Niki. ,,Sice je otravná ale nelíbá vůbec špatně." pomyslel si. Max si k němu přisedl a začal ho pobízet, aby s ním šel do knihovny. ,,Proč bych s tebou měl jít do knihovny, Maxi?" ,,Protože se tam potřebuju na něco zeptat." ,, Ale proč s tebou mám taky jít?" ,,Slyšel sem Niki, jak se chlubí těm svým kamarádkám, žes jí dal pusu. A za chvilku se za tebou vydá aby tě prudila dál. Nechceš se tomu radši vyhnout?" ,,Asi radši jo." Prošli vesnicí a v knihovně je mile přivítal Roald. ,,Copak vás zajímá tentokrát?" ,,Chci se podívat do knihy o čtení myšlenek. Potřebuju najít odpověď." ,,Tam tu odpověď nenajdeš Maxmiliáne." odpověděl kentaur. ,,Jak to víš?" ,,Umím číst myšlenky všech živých tvorů, včetně vás dvou. A musím přiznat, že ani já nevím vše. Odpověď na tvou otázku neznám." ,,Tak nic, asi na to budu muset zapomenout." řekl Max. Šli s Alexem k vodopádům házet žabky. ,,Roald ti lhal, Maxi. Tu odpověď zná ale nechce ti ji říct." řekl Alex. ,,Jak to můžeš vědět?" ,,Taky umím číst myšlenky. Roald mě nechal číst jeho myšlenky, ale na tu odpověď schválně nemyslel." ,,Tajnůstkář jeden." pomyslel si Max. ,,Tak se zkus zeptat Riny." navrhl Alex. ,,Ty taky víš, že je tu s námi?" ,,Jo." Rina vystoupila se stínu skály. Měla obličej zakrytý šátkem a na hlavě měla kápi. Jen její oči byly vidět. Takhle nevypadala tak děsivě, jako když ji poprvé Alex spatřil.
