Navždy? Navždy. (S.M.)

Nejúžasnější opora

Moje ráno bylo příšerné. Strašná kocovina a můj vzhled, no raději nemluvit. Protřela jsem si své tyrkysové oči a poté se koukla na mobil. Hodiny ukazovaly půl dvanácté a asi deset zmeškaných hovorů od Meggie, ale to bylo to nejmenší. Největší počet zmeškaných hovorů a zpráv je od Kristoffa.

K: „Ann odpust mi to. Nechtěl jsem"

K: „Prosím odpověz nebo mi to vem"

K: „Sakra vem mi ten mobil!"

A takhle to pokračovalo asi dalších 10 zpráv. Neměla jsem náladu mu odepisovat. Neměla jsem chuť ho vidět. Nenávidím ho!

Když vylezu ze své vyhřáté postele, jdu do koupelny, kde musím se sebou něco udělat, aby máma nepoznala, jak moc jsem pila. Dala jsem si teplou sprchu, která perfektně uvolnila mé unavené tělo. Po všech úpravách mého obličeje jsem se šla převléknout. Vzala jsem si šedé tepláky, které doplňovalo tmavě zelené triko.

Po seběhnutí schodů jsem cítila vůni pečícího se masa. Máma stála u plotny a loupala brambory.

„Ahoj mami, co to vaříš?"

„No ahoj ospalče. Peču kuře s nádivkou a k tomu kaši. V kolik jsi včera přišla domu? Ty jsi nespala u Meg?" podívala se na mě tázavým pohledem.

„No, Meg se tam potkala s někým a tak jsem usoudila, že raději půjdu domu. Přišla jsem tak ve 3"

Máma jen kývla a já s teplým čajem odcházela do pokoje, ale vtom mi máma řekla něco, co mě pobavilo i znervóznilo.

„Ale ten kluk co tě doprovodil, byl hezkej."

...

Slyšela jsem zvuk domovního zvonku a mámu jak někoho pozvala dál. Najednou se otevřely mé dveře a vešla Nell.

„Ahoj, neva že jsem přišla? Tvoje mamka mě pustila"

„Ne, jsem ráda, že jsi tu zrovna ty" usmála jsem se

Přišla ke mně a já ji pevně objala. Moc mi pomáhá její přítomnost. Je to moje nejlepší kamarádka a ta nejúžasnější opora.

„Jsi v pořádku? Viděla jsem, jak jsi rychle odešla z baru, šla jsem za tebou, ale nemohla jsem tě najít"

„Jo promiň. Kristoff, on, políbil mě. A já to nezvládla, dala jsem mu facku a utekla" Rozbrečela jsem se. Nell mě pevně objala a nic neříkala.

„Promiň, já ti tu brečím jak malý dítě"

„Ann, mě to nevadí. Jsem tady pro tebe a vždy budu"

„Děkuji, mám tě moc ráda" usmála jsem se na ní a objala ji.

„I já tebe. Jinak když jsem se vrátila do klubu tak se na tebe ptal ten barman. Řekla jsem, že jsi utekla pryč a chtěl vědět jakým směrem. Úplně rychle mě objal, poděkoval a odešel pryč"

„To fakt? Já, vůbec ho neznám. Tedy jen, je to ten kluk jak jsem ti o něm říkala v obchoďáku. Je to ten záhadnej kamarád Charlieho"

Potom jsme si o něm dlouze povídali. Nakonec se Nell rozhodla, že u mě přespí. Bavili jsme se dlouho do noci, než jsme usnuli.

Snad se Vám dnešní kapitola líbila :)

Budu ráda za jakýkoli ohlas a Váš názor :)

Adell_S :*