Dokonalá Lež [Thor x Loki]✔

Třetí Dokonalá Lež

Loki se zhluboka nadechl, a nechal uvolnit kyslík z plic. Chladno ho zasáhlo jako vlna uvolnění, a všechny starosti umyla pryč. Chladný noční vzduch vyčistil tělo a mysl během několika vteřin. Zavřel oči a vdechl studený vzduch. Světla pronikala temnou atmosférou na míle, zatímco hvězdy pronikali do inkoustově černé oblohy vytvářející divné tvary a vzory, které Loki miloval když byl dítě. Vždy strávil hodiny po tmě, seděl na vrcholu paláce Asgardu, a myslel si, že jeho rodiče o tom neví. Odin o tom nevěděl, ale Frigga ano. Pozorovala Loki z okna paláce, které nebylo tak daleko od něj, když se vracel, tak mu Frigga nikdy neřekla že ho viděla, a ani o tom nikomu neřekla. Loki mohl s Friggou mluvit o čemkoliv a ona byla jediná, která věděla i jeho největší tajemnství. To byl jeden z mnoha důvodů, proč Loki tolik Friggu miloval. Ale Loki jí nikdy nedokázal říct o jeho bolesti. Loki, už jako malý se odřízl od ostatních, protože všichni viděli jen jeho slavného Bratra.

Šel po kamenné cestě, která byla leštěná a čistěná asi pedesádkrát týdně. To byl jeden z důvodů, proč Loki nenáviděl bydlení v paláci. Zlato v sálech, bylo tak lesklé že jste doslova byli na pár vteřin slepí. To zcela odporovalo osobnosti Lokiho; Neměl zájem o zlato, neměl ani zájem o takoví palác. Posadil se na lavičku, která byla v Asgardských zahradách. Bylo ticho, protože v království nebyly žádné automobily, nebo trvalý zvuk dusivých motorů. Jediným zvukem byli Lokiho malé dechy, a hlasy v hlavě. Říkali mu všechny věci; a nikdy se to nezastavilo. V prvních dnech opakující se vět, objevil ve své mysli místnost, která se zakládala z neuvěřitelných nultých hodin spánku a modřinami z dlaně až po loket. Strach, byl jako hmyz, který se naplňoval v jeho myšlenkách. Každé ráno se probudil, s unavenými očima a slzami obervenými tvářemi.

Loki se chvíli rozhlížel , ale v tom okamžiku se vše kolem něj začalo točit. Uznal to jako nucenou duševní teleportaci, a náhle už nebyl v halách paláce, ale v Bifrostu. Před ním se vynořila tmavá postava.

"Kdo jste?" Zeptal se opatrně Loki.

"Chci ti pomoc." Odpověděl hlas.

"Kdo říká, že potřebuji pomoc?"

"Jizvy na tvých rukách a nohách. Prázdnota v očích. Falešný úsměv. Jsi zoufalý."
-

"Thanos."
Slovo se ozvalu v oblasti Bifrostu. Loki byl stále ještě nespokojen s tím, že byl tak hrubě unesen, ale něco mu kvůli tomuto cizincovi říkalo aby byl ostražitý. Thanos znovu promluvil.

"Vím, že máš pocit, že nemáš žádný význam, ale můžu to změnit. Chtěl jsi někdy vládnout světu? "

"O čem to mluvíš?" Řekl Loki.

"Vyvíjím budoucnost, v níž tito z nás, kteří kdysi neměli žádný hlas ani význam, mají šanci  ovládnout sílu pro změnu. Myslím, že by jsi byl pro mojí vizi cenným přínosem. Co myslíš?"

"Nejsem pěšák, který by hrál pokaždé kdo si myslí že jsem dost slabý, abych mohl být manipulován."
Zavrčel Loki.

"V pořádku. Máš dva týdny, po kterém se vrátím abych uslyšel tvoje konečné rozhodnutí."
-
Všechno se zvířilo, a Loki se znovu ocitl v Asgardu. Tedy myslel si to.