Ahoj, já jsem BEN. Vsadím se že jste slyšeli o mé creepypastě, nebo ne? Je o mě. Teda vlastně o mém mrtvém já, ale nikdy jste neslyšeli o tom, co se stalo před tím než jsem uvízl ve videohře. Tak vám řeknu, jak jsem zemřel. Bylo mi 15 let a byl jsem na cestě za Zeldou, měl jsem všechny Majora masky a ve hře jsem mohl také získat Batu, má máma řekla, že moc hraju, ale když nemáte žádné přátele... Videohry jsou pro mě všechno, co mám a občas si myslím že jsem Link, udělal bych všechno, abych mohl být jím, prožívat dobrodružství s mým skřítkem. Ale ve skutečnosti jsem byl moula kterého nikdo neměl rád, ani můj přítel, vyrostl a stal se jedním z těch stylových dětí a já byl furt vysoký čtyři stopy což nebylo fér. Nenáviděl jsem jak si mě nevšímal a, došlo to tak daleko že mě už několikrát zbil, a nejhorší na tom je že žije vedle mně a když mě uvidí, nakopne mě. Takže jsem vůbec nechodil ven.
Mám nezadanou matku, mladšího bratra a sestru - jsou dvojčata a je jim sedm, takže je po škole musím hlídat. A takhle začíná můj příběh. Byl to normální, ničím nerušený den až na to bití před a po škole a ta bolest, která šla vidět na mém těle poté co jsem se snažil sundat tašku ze stromu a pak šel vyzvednou děti mé sestry. Když jsem je vyvedl že školy, utíkal jsem tak rychle jak jen to šlo. Doma bylo všechno v pořádku, jediná změna byla v tom, že v poštovní schránce byla vztyčená vlaječka. Od bití jsem měl obličej stále od krve dnes už po páté. Moje rukávy vypadali jako bych někoho zavraždil, až si toho máma všimne, asi mě zabije. No, pojďme se podívat co máme v poště - odpad, odpad, odpad a... co to? A K*RVA! KONEČNĚ! Ano, konečně ta hra (Majora's Mask), ikdyž to byla jen beta a měla v sobě spoustu chyb, jako n*sráno, ale byla tu! Běžel jsem domů a v rychlosti odložil tašku na podlahu, nahodil Nintendo 64 a hrál to jako šílený, když se moje máma vrátila domů, po devíti-hodinové šichtě a řekla: ,,Bene, podívej se na tenhle dům! Uklízel si ho vůbec?" Pak ale začala řvát (nevím proč). ,,BENE, OKAMŽITĚ VÝJDI Z TOHO POKOJE!" ,,Jo, jo mami, jen mě nech uložit hru." ,,TEĎ BENE!" Máma řvala, byla těžce n*sraná. Vyšel jsem z pokoje a viděl, jak dvojčata zdemolovali hru (všude odpadky), když jsem hrál hru. Když jsem se podíval na mámin obličej, měla vražedný výraz. ,,Vidíš to?" řekla to takovým tónem že, kdybych odpověděl bylo by to jen horší. Pouze jsem mlčky stál a koukal na zeď.
,,Bene tos přehnal.
Bene, víš, že když jsem v práci, tak se máš o dům starat, já jsem pak vyčerpaná.
A podívej se na bratra a sestru! Vidíš, jak jsou špinavý?
Proboha, Bene, to už nikdy nedělej.
A proč se furt pereš s Jackem?"Podíval jsem se na mámu a řekl: ,,On to začal." ale jen se na mě podívala a řekla: ,,Tak toho nechte je ti přeci patnáct, a to znamená, že se s sním pereš, tak tu hru sbalím a vyhodím." Nezareagoval jsem a věděl že mám trable. Nejhorší na tom incidentu bylo to, že mi mamka může sebrat novou hru ale, podařilo se mi jí přesvědčit, že s ostatními dokážu vycházet dobře a zvládnu se starat o dům.
,,Hej Bene, když už nemůžeš hrát žádné hry, šel bys s námi do parku?" řekl můj brácha.
Podíval jsem se po sestře, přivedl jsem ji k bráchovi a oznámil:
,,Proč chcete teď do parku, už začíná být později, máma už bude doma, skončil jsem s úklidem a jsem unavený."
Oba se na mě podívali smutnými obličeji, tak jsem to vzdal a vzal je do parku. Hráli si hodiny a já stratil přehled o čase.
Slunce už zapadalo, ale já jsem nechtěl jít tak brzo domů protože jsme nebydleli tak daleko od parku, i když bych měl.
,,Bene, myslíš, že se máma zblázní, že jdeme domů tak pozdě?" Měl pravdu, tak jsem zařval na sestru, že jdeme domů, ale chtěl jsem, aby mi máma vrátila tu hru, než můžu být potrestán.
Byl jsem tam do deseti večer a byl jsem tak znuděn, že jsem chtěl jít domů a hrát Zeldu, ale nikdy jsem nedokázal dojít k branám parku, než Jack a další blbci že školy, vypadali opile a věděl jsem, že to dobře nedopadne.
,,A heleme se, jestlipak to není LOZ! Zeldo, kde máš princeznu?!" řekl jeden z těch opilých imbecilů a vím, že to jsem neměl říkat, ale byl jsem tak nakvašený, že jsem to říct musel.
,,Zelda je princezna, ty kokote!"
Na slovo kokot slyšeli, naštvalo je to a já musel běžet jako o život, no... Daleko jsem se nedostal, protože Jack mi nastavil nohu a já se kutálel dolů z kopce až jsem cítil trávu a krev. Řval jsem na na něj ale, jak jsem brečel, tak je to rozčílilo ještě víc, začali běsnit, kopali do mě dokola a dokola tak dlouho až jsem upadl do bezvědomí.
Pak jsem se nějak dostal k mostu a začal jsem panikařit, protože jsem zaslechl něco jako shodit z mostu. Panikařil jsem a kopal do dveří toho auta až se na popáté otevřeli.
Jack to zaslechl, schodil mě na zem a řekl: ,,Zůstaň tady!" Těžce smrděl po pivu.
,,Prosím, nech mě jít. Neřeknu to mámě, jen mi prosím povol jít domů."
Moc jsem ho prosil, ale jeho kamarád mě surově kopl do obličeje a další jeho kámoši mě zvedli a někam nesli.
Věděl jsem, že z tohohle se nedostanu, tak jsem začal přemýšlet o svém životě, byl to strašný život a moje máma si zaslouží lepšího syna než jsem já, můj brácha a sestra, přeji si abych se k nim mohl chovat lépe a ta videohra, proč jsem jí nemohl před tímhle dohrát? Kdybych mohl něco před tím než se tohle stalo, bylo by to právě to. ,,Nějaká poslední slova, Bene?"
Minutu jsem přemýšlel a pak jsem řekl: ,,Jo, jestli dneska zemřu, vrátím se a zabiju vás, ať to klidně trvá věčnost, jednou vás dostanu za to, co jste mi celé ty roky dělali. To přísahám! Na moji Majora Mask hru přísahám, že se vrátím!"
Co to slyšeli, tak se všichni začali smát a pak mě rychle hodili z mostu do jezera, voda rychle pokryla mé tělo až jsem nemohl dýchat, vzduch co jsem měl v plicích unikl do vody. Chtěl jsem nahoru, ale nemohl jsem se hýbat, tak jsem vyplaval na dno jezera kde jsem zemřel.
Tady by můj příběh mohl končit, ale nekončí...Pomsta byla vykonána poté, co jsem byl nalezen na břehu jezera po týdnu, moje máma dala moje hry Jackovi, myslela si, že to byl stejně můj best friend. Mezi hrama našel i moji kopii Mojora's Mask kde našel save file, který se jmenoval [Ben] a začal hrát tam kde jsem já skončil. Dostal se až do části se skull kidem a uviděl moji /Linkovu/ sochu. Nemohl tu hru vypnout, ta socha ho pořád sledovala. Napřed si myslel, že je to chyba ve hře, protože to byla Beta, ale ta socha říkala divné věci. Pak se vystrašil a chtěl hru vypnout, jenže uviděl jen text ,,YOU SHOULDN'T HAVE DONE THAT"
Pak tam byla Linkova socha, která se smála a skull kidův smích zaplnil celou místnost, další den byl nalezen mrtvý. A takhle to dělám s ostatníma pořád dokola.
Jaké že bylo tvoje jméno? Chtěl bych ti poslat hru...
- BEN Drownedhttp://creepypasta.blog.cz/en/1408/ben-drowned
ČTEŠ
Origin of BEN Drowned {Cz story}
KurzgeschichtenAhoj, já jsem BEN. Určitě jste slyšeli o mé Creepypastě, nebo ne? Je o mně. Teda vlastně o mém mrtvém já, nikdy jste ale neslyšeli, co se stalo před tím, než jsem uvízl ve videohře. Tak vám řeknu, jak jsem zemřel. By: Tina