ty

1.+úvod

Nekouřil si než si přišel. Byl si čistý jako je lilie. Nebylo to zvykem v tvém okolí. Teď máš mezi tvými plnými rty zapálenou cigaretu. Teď je to totiž relativně zvykem v tvém okolí nebo tě tvé okolí jen dohání k tomu, že ti to nezvyklé nepřijde. Tady nejsi doma. Děláš to sice jen občas. Jen občas sedíš v noci na lavičce pod lampou a čekáš na odvoz. Teď je ale přesně to 'občas'. Si celý promoklý a všude je vlhko. Pršelo.. Ty se prostě jen dívíš, že ta cigareta neuhasla. Zachvíli ji stejně hodíš na zem do roztávajícího sněhu a ona s lítostným zasyčením zhasne. Vzpomeneš si, jak ti slibovala, že u tebe bude během deseti minut a teď už je to o patnáct víc. Jediné, co tě těší, je představa, že jí to vpálíš do obličeje, až tu bude.
Když se zhoupneš v nohách, tak ucítíš, jak ti vlhko a voda projíždí mezi prsty na nohou a to ty nenávidíš. Teď začneš litovat, že se nediváš, kam šlapeš.
Ze zatáčky vyjede předpotopní brouk.
Je to ona. Nakonec se na tebe přeci jen nevykašlala.
Prudce zabrzdí u krajnice a tebe spláchne voda, co jí cákla od kol. Horší to být nemůže, říkáš si. Sundáš batoh ze zad a otevřeš dveře. ,,Můžu si přisednout panenko?'' Ptáš se svým chraplavým a stále ještě dost mladým hlasem. Devon kývne hlavou, a tak nastoupíš. Ani si do toho auta pořádně nevlezeš, ale když vidíš, jak se Devon tváří, rozhodneš se nechat si narážky na její fáro jen pro sebe. Chápeš, že z tebe teď tvá kamarádka neskáče radostí. Je noc a ty jí voláš, ať pro tebe co nejdříve přijede. Až v tento moment ti dojde, že si se jí při vašem rozhovoru po telefonu ani nezeptal, zda může. Prostě si jí to nakázal a ona to splnila. ,,Promiň." Pohladíš Devon po hladkých vlasech. Všimneš si jejích unavených očí. ,,To je dobrý." Odpoví ti konečně ,,Udělal by si to pro mě taky." Dodá a jednou rukou se pustí volantu. Rozepne si jeden knoflík na jejím omšelém kabátě. V autě je docela teplo. ,,Co se stalo?" Ptá se tě Devon a prohrábne si své vlnité hnědé vlasy, které teď vypadají jako hnízdo havrana. I tak jsou hrozně hebké. Devon to s vlasy umí. Když si je měl ještě dlouhé, uměla o ně geniálně pečovat. ,,Pohádali jsme se. Zase a zase hodně. Vykopla mě. Co Mike? Ozval se ti?" Tvá kamarádka jen zakroutí hlavou. Ví, že schválně odvádíš pozornost, ale je jí to fuk. Vzpomeneš si, co ti minule řekla. ,,Naposledy jsem ho viděla, než odletěl do Francie. On semnou nechce mluvit a já o to nestojím. Toť vše." Tehdy ses víc neptal, ale když si se nad tím později zamýšlel, tak si to nemohl pochopit. Mike a Devon byli neobyčejným párem. Už od čtrnácti let nerozlučnou dvojkou a najednou bum a ukončili to. Znal si je oba dlouhou dobu, a i když ti byla bližší Devon, tak tě mrzelo, že se Mike neozval. ,,Je přeci blbost, aby tě opustil jen tak." Konstatuješ spíš jen tak pro sebe. Devon se pousměje. Vypadá, že z Mikovo odchodu není vůbec oslabená, ale ty si myslíš, že to Devon spíš jen hraje. ,,Nebylo to jen tak Augaste. Podváděl mě." Nemůžeš tomu uvěřit.