Láska je láska

koko

,,Roku 1942 a 45, navštěvuje církevní školu a v té době má na něj největší vliv Eržika, kterou jsi velmi oblíbil."

přečtu a potom začnu nahlas a přemýšlet

,,No tak to bude asi nějaká řádová sestra ta Eržika, protože...."

,,Co je, vysmahni z mího
rajonu !"

Zákopnu když mi jakási dáma odstrci židli o kterou jsem se právě opírala.
Přírodní zrzka to je vidět, štíhlá a kozatá, vlasy koketne vyfoukané a nohy ji odhaluje mini sukně.

,,Já se hrozně omlouvám, já tady jenom hledám svého tatínka."

,,Jo tebe sem poslal tatínek ?"

,,Ano." usmeju se ,,Je takhle malej a měl bejt dávno v posteli !"

,,Hele ty bys asi taky ráda s nějakým tím chlapem do postele, Co ?"

,,Ani ne, já poslední dobou špatně spím. Přemýšlím o svých špatných vlastnostech."

,,Hele a co ty si vlastně zač ?"

,,Já ? Tak koukej."

Klavír se mohutně rozezní a můj hlas náplní ponury sál

,,Já jsem ta jedovatá bylinka pro jedny sestra pro druhý cizinka ja jsem ta sex bomba pro chudé... jinak to nebude..."

,,Co to mele ?"

Zarazim se a podívám se na ni zkoumavym pohledem

,,Jak ze jste říkala ze se jmenujete ?"

,,Eržika ale klidně mi rikej ui, to je jako francouzsky ano, To je protože jsem prej jeste nikdy nikomu nerekla ne, to vymysleli muzikanti to je dobrý ze jo ?"

,,Ano"

,,Ale ne ano, ui, německy je to ja. Ale to si pište teda ze žádnej branibor ode mě to ja jaktěživ neuslysi, protože ja jsem sice devka ale především jsem vlastenka !"

Nakrcim obočí

,,To jsem ráda."

Erzika nadšeně hvizdne.

,,Já ale beru i naturálie !"

Do lokálu vkročil jakýsi postarší muž. Přišel blíž k Erzice a chytil ji za ruku.

,,A zbijes mě !"

,,Zbiju ťa !" přitaká radostně

,,Tak jdem."

Uvědomněle je sleduju, když spolu zaujatě mizí někam dozadu. To ale bylo jasný uz od začátku. Zachytim tatínka, jak se vrací opět ke mě.

,,Jé tak s tady tou uz radši nekamaráděte !"

,,Proč ? Je děsně rozdavačná.."

,,No právě.. "

,,Píše mi omluvenky do školy a rodičům nic nepráskne. Hele, teto, nemáš voheň ?"

,,Vy.. vy kouříte cigarety ?"

Zoufale si ho prohlížím. Povzdechne si a vyndá jí z pusy. Potom jí chytne mezi dvěma prsty.

,,Co se divíš ? Doutníky moc lezou do peněz..

,,Budete mít nemocný plíce a to je dědičný ! Jak k tomu přijdou vaši potomci ?" Vzlykám..

,,Kašlu na ně.. "

Odkašle si. Obec jeden.

,,Nechcete radši žvejkačku ?"

,,To neznám.."

,,Bodejť by jste to znal.. amíci to sem přivezli až po válce. "

,,Seš správná teta" usměje se
,,Plácáš takový voloviny"