Pohled Verči
Dorazila jsem domů ze školy. Jako obvykle zapínám svůj počítač a prohlížím videa na youtube, odepisuji na zprávy na Facebooku a píšu na Discord. Přišla mi zpráva... od Dejva ? To se často nestává...
D: Ahoj Veru :)
V: Ahoj
D: Jak se máš ?
V: Ale jde to... co ty ?
D: Pohoda... můžu otázku ?
V: Určitě :)
D: Nakreslila bys mi obrázek ?
V: Klidně, máš nějakou představu ?
D: Ano, chtěl bych tam tebe a mě... jak ti dávám pusu na tvář :*
V: Ehm... proč zrovna tohle... ?
D: Kecám :D Stačí když tam budu jenom já. Pózu nechám na tobě :)
V: Heh... dobře :)
D: Díky <3
Co to sakra mělo znamenat ta zpráva ? Přišlo mi to tak debilní až jsem se musela zasmát. Tak já jdu kreslit ať to mám co nejdřív. Po nějaké té půl hodince mám hotovo a posílám to Dejvovi. ,,Nádhera :)" pochválil mě. Já jenom poděkovala a šla koukat na Agraela. ,,Verčo ? Nechtěla bys ven si jen tak pokecat ?" přišla mi další zpráva od Dejva.
V: ,,No... já nemám problém, kde a v kolik ?"
D: Šlo by to dneska a za nějakou tu hodinku v parku ?"
Zamyslela jsem se... dnes žádný kroužek nemám, ani návštěvu a rodičům by to vadit nemělo.
V: Šlo by :3 a ok :)
D: Dobře budu se těšit :)
To bych nebyla já kdybych se nepřipravovala... asi si vezmu černé džíny, nějaké tričko a černou mikinu. (Ano Verča pořád chodí v černém a hlavně v mikinách i když je přes 20°C... :D pozn. Autorky) Vyrážím do parku.
V parku
Sedla jsem si na lavičku a čekala na Dejva. Najednou... mě někdo zezadu chytl za pusu a přidržel mi na nose hadřík. Upadala jsem do spánku.
Probudila jsem se v černé místnosti svázaná na židli. Nemohla jsem se hnout. Uslyšela jsem vrzání dveří. Nahrnuly se mi slzy do očí. Osoba s kapucí ke mě přišla a kapucu si odhrnula. ,,Dej...Dejve ?" nic neříkal...
Pohled Dejva
Políbil jsem ji, aby se aspoň trochu uklidnila. Rozvázal jsem ji a mrdnul s ní o zem. Nařídil jsem jí aby tady zůstala a dodal že by ji křik nepomohl. Odešel jsem, musím si jít pro nějaké věcičky.
