Pohled Verči
Probudila jsem se. Byla jsem nerozkoukaná takže jsem viděla rozmazaně. Promnula jsem si oči. Cože... já nejsem svázaná ? divila jsem se, očekávala bych že budu zase svázaná a doslova prostě v prdeli. A nejsem ani v té místnosti kde byla jen jedna židle. Ležela jsem na posteli a oblečená... tak to je zvláštní. Já vlastně měla tašku. Vstala jsem a prohledávala pokoj. Ne... není tu. Kurva, musel mi ji vzít Dejv. Na stole u rohu pokoje byl klíč. Nejspíš od tohoto pokoje. Vzala jsem ho a snažila se otevřít dveře. Jak jsem je otevřela, hned za dveřmi stál Dejv. Já se tak zděsila že jsem málem spadla. ,,Bacha ať si nerozbiješ hubu, budeš jen moje Verunko" řekl. Tak ale znova už to nechci. Odcouvala jsem od něj. Ale za ním se objevily dvě další osoby. Agraelus a Growey... ? Tak myslím že tady můj život končí. Odcouvala jsem až ke zdi a sjela po ní dolu... ,,Kluci... tady jsou provazy, víte co máte udělat." Dejv dal klukům provazy a chtěli mě svázat na postel. Já už to vzdávala... nechala jsem se. Dejv mezitím zmizel. Po nějaké chvilce se vrátil se šlehačkou a roubíkem. Kluci mi dovazovali poslední provazy. Jak jsem zahlédla už jenom tu šlehačku tak jsem si řekla v hlavě ,,No takže se to děje znova... a ještě se šlehačkou... to mi mohl udělat jenom zasranej zmrzlinovej pohár..." ,,Zmizte" řekl Dejv s vážným pohledem. Agraelus se zarazil... ,,Dejve vždyť si řekl že..." ,,MLČ A ZMIZTE" zakřičel. Kluci odešli. Dejv jenom přišel ke mě a začal mě líbat.
Pohled Agraela
Odešli jsme z místnosti a stáli jsme na chodbě jako úplný kokoti. Vždyť nám slíbil že když mi pomůžeme tak si taky užijeme. Ale ne... už jenom když jsem slyšel větu ,,Budeš jen moje" nebo něco v tom smyslu tak jsem si myslel že nás podrazil... ,,Brácha musíme vymyslet jak Verču zachráníme." řekl jsem. ,,Néé... počkáme si třeba si taky zašukáme." řekl Growey s úsměvem na tváři. Ten by si nejradši zašukal s každým... Facepalm... Vymýšlel jsem nějaký funkční plán. Je tu někde pračka. Prošel jsem barák a ve sklepě byla pračka. Vrátil jsem se k pokoji kde je Verča a Dejv a zaklepal jsem. Žádná reakce, zaklepal jsem znova. ,,Kurva..." ozvalo se z pokoje. Následně Dejv otevřel dveře, jen když jsem uviděl Verču od šlehačky a roubíkem v puse. Musel jsem se zasmát. ,,Čemu se tak směješ a co kurva chceš ?! Nevidíš že mám práci ?!" řekl naštvaně. ,,Hele sorry ale nevíš jak se zapíná pračka ?" zeptal jsem se.
,,K čemu potřebuješ zasranou pračku..?"
No... já... potřebuju si vyprat mikinu..."
,,Ty Slečinko tady budeš na mě čekat :*" Verča se jen na něj podívala a hned odvrátila zrak. Já jsem zatím odešel s Dejvem do sklepa. A Growey konečně pochopil že má Verču rozvázat a odejít s ní.
Pohled Groweyho
Verča byla celá od šlehačky. Začal jsem se tam smát jako úplnej negramot. Verča jenom uslyšela můj smích a hodila na mě hodně nasranej pohled. Šel jsem k ní a začal jí rozvazovat. Kurva... ty uzly, proč jsem to tak pevně vázal. Seru na to kde jsou nůžky ? Oh.. na stole, opravdu nemám chuť rozvazovat zasraný uzly. Uslyšel jsem kroky na chodbě. Rozstřihl jsem poslední uzel a sundal Verče roubík. Sakra.. nemáme kam utéct... Na chodbě je Dejv. Byla jediná možnost, okno. Otevřel jsem okno. Na zemi uličky byly pytle s odpadkami. Je to hodně riskantní ale jiná možnost není. Skočil jsem první a přežil jsem to. Podíval jsem se do okna, kde byla už připravená Verča. Ale... on do ní někdo strčil a spadla mimo pytle. ,,Verčo !" běžel jsem k ní. Měla zavřené oči, pokoušel jsem se ji probudit. Rozbrečel jsem se a pořád opakoval ,,Verčo... prosím... probuď se prosím..." podíval jsem se do okna. U něho stál Dejv. A někomu volal. Vrátil jsem pohled na Verču, nedýchala.... ,,Né Verčo, bojuj ! Prosím !" pokoušel jsem se na ní udělat resuscitaci. Ale po nějaké chvilce přijela záchranka. Naložili Verču do sanitky a odjeli s ní.... a s Dejvem.
