Monstrum se srdcem

Ach Pennywisi... Co jsme to provedli

Nastal pátek téhož týdne. Doma zas nikdo nebyl a i když jsem ve škole měla oběd, měla jsem hlad jako vlk. Pustila jsem si v rádiu opět Miku. Tentokrát Lollipop. Začala jsem si obalovat kuřecí kousky, když se zamnou ozvalo "Ty tu skupinu máš fakt ráda." Pennywise. V podobě Alexe. Chtěla jsem se zeptat proč není ve své podobě, ale předběhl mě. "Protože sem má namířeno Betty, Dan a Max. Betty ti nese koláč, Dan z nudy a Max... No ten se ti chce omluvit." Zamračila jsem se. Potom jsem se ale vrátila zpátky ke své práci a začala vrtět zadkem do rytmu hudby. Umyla jsem si ruce a šla si nalít džus, když v tom mě Penny chytl za ruku a začal semnou točit a zpívat text písně. Začal jsem zpívat s ním a pohybovat se prazvláštními pohyby do hudby. V tu chvíli vešli d dveří mý přátelé, jak Penny předpověděl. Začali se smát. "Čemu se jako smějete? Vy snad umíte tancovat líp?" Řekla jsem. Betty položila dózu a popadla Dana. začali dělat také šílené taneční kreace a já se mohla potrhat smíchy. Písnička skončila a začala hrát Relax, Take it Easy. Pomalejší. Penny mě zase chtěl roztočit, ale přišel ke mě Max, který celou dobu seděl na gauči. "Pučíš mi jí na chvíli?" Pennywise se uchechtl. "Když mi ji vrátíš nerozbitou. " Max zvážněl a kývl na souhlas. Betty tancovala s Danem a ja se pohupovala v obíváku s Maxem. Penny si sedl na židli a celou dobu nás pozoroval. "Nejsi zas tak špatný tanečník." Řekla jsem Maxovi. Usmál se. Zastavil se a začal se ke mě naklánět. Co to kurwa dělá? Dělá si prdel? Vždyť má Karinu. Než jsem si promyslela, co udělám, Penny Maxe odstrčil. "To sme si nedomluvili! nebo snad jo?" Max koukal... naštvaně? Mračil se. Schovala jsem se za Pennyho a koukala mu přez rameno na Maxe. Hudba dohrála úplně. Betty s Danem se také zastavili a dívali se na nás. "Je mi úplně uprdele, že sme si to nedomluvili. Laskavě uhni, abych jí mohl říct, jak moc ji mám rád." Cože? To jako myslí vážně? Vřelo to ve mě vzteky. A v Pennywisovi taky. Měl zaťaté pěsti a jeho oči... měla jsem strach, aby se neproměnil. "Máš smůlu. Svoji šanci si ztratil. Být tebou, tak se otočím, vyjdu z tajtoho baráku a už se sem nevracím, jinak se to tu semele v něco, co nechceš zažít." Maxovi poteměli oči a vykročil k Pennymu. "Drž hubu! Já si můžu dělat co chci a ty by si za ní mluvit neměl. Není tvůj majetek. Takže mi vypadni z cesty." Začnou se rvát, Penny to nevydrží a promění se. Musím něco udělat. A bude to bolet. "Zůstaň kde jsi Maxi." S tou větou jsem vyšla k němu. "Pe... Alex má pravdu. Svoji šanci jsi promrhal. Běž si ke Karen ne? Ta tě přijme s otevřenou náručí jako včera na školní zahradě, nebo tě snad opustila kvůli někomu jinýmu?" Odmlčela jsem se. Max na mě koukal jako kdybych na něj vylila vařící vodu. " Ooo jak nečekané .Jo a Alex má právo za mě mluvit a chránit mě. Mám ho ráda. Miluju ho a jsem jeho a ty mu nemáš co nadávat. Poslechni ho a vypadni z tohoto domu a už se tu neukazuj." Z očí mi padaly slzy a ukazovala jsem na dveře. Max sklopil hlavu a odkráčel ven. Betty mě běžela obejmout. Dan stál s vykulenýma očima opodál a Penny... ten stál přímo za mnou a cítila jsem, jak na mě kouká.

"Karen se s Maxem rozešla dneska ráno. Teď chodí s Jackem." Takže Betty mi potvrdila mou doměnku. Seděli jsme všichni čtyři na gauči a pili čaj. Teda až na Pennyho, který můj černý čaj odmítl. "Nevim co to do něj vjelo. Ale máš pravdu. Možnost propásl a ty si měla právo na něj nečekat." Řekl mi Dan do očí. Poděkovala jsem mu. Když odcházeli, Betty šla k Pennywiseovi a řekla mu "Dííky, že se o ní takhle staráš. Neprohloupil jsi. Nečekal jsi. Jsem ráda, že si někoho našla. Má tě doopravdy ráda. Ochraňuj ji takhle dál a ona ti to bude vracet v lásce." Když větu dořekla, Pennyho objala. Jen tam tak stál. Byl úplně mimo z toho, co mu to řekla. Potom ji objal taky. Když se zavřeli dveře, svalila jsem se na gauč. Lehl si vedle mě a pomalu se proměňoval do podoby klauna. Pozorovala jsem ho. Bylo to zvláštní, jak se mění vše... kromě duše. Obrátil se na  mě. "Miluju tě moje sladká Beth. Budu s tebou na vždy." Vlepila jsem mu pusu a lehla si na jeho mohutnou hruď. "Máš moje srdce Pennywisi. Dělej si s ním co chceš."

Neděle. Byli tři hodiny a mě napadlo, že jsem dlouho nebyla u Pennyho dole v čerpadle. Čekal na mě v horním patře. Měl svůj děsivý úsměv. "Počkáš na mě chvíli. Ještě jsem nejedel." S chápavým pohledem jsem kývla. Měl opravdu veliký hlad. Jeho oranžové oči na mě koukaly jako na kořist. Nelíbilo se mi to. Potom zmizel a já si sedla na starou židli a čekala. V tom někdo přiběhl po schodech nahoru. Max. Vyděsila jsem se. "Beth moc se omouvám. Dej mi ještě šanci." Klekl si a rohlížel se po spustlé místnosti. "Musíš pryč Maxi." Vytřeštil oči. Jak mě tady do prdele našel? To mě jako sledoval?  Nechápavě na mě koukal. "Musíš jít pryč. Běž domů a zítra si o tom popovídáme ano? Ale teť jdi." Pořád nechápal. "Jestli se mě chceš zbavit, tak to řekni na rovinu." Ježiš to je idiot. "Nechci se tě zbavit. Jen jdi rychle domů. Zítra si o tom popovídáme." Max se na mě vrhl a začal mě líbat, ošahávat a mumlat, že mě miluje. Snažila jsem se mu vyvlíknout a ještě jednou říct, ať odsud vypadne. Pozdě. Pennywise stál ve dveřích do sklepa. Neměl svoji podobu. Vypadal jako maxův táta. "Tati..." Max mě pustil a začal couvat. Penny k němu přispěchal a chytl ho za límec košile. Zvedl ho do vzduchu a přimáčkl ke zdi. "Penny nééééé nech ho!" Křičela jsem a snažila se ho od Maxe otrhnout. Pennywise se proměnil do své podoby a koukal na Maxe. "Co jsem ti o tom říkal. Jseš nepoučitelnej." Se slovy začal slintat. Max začal brečet. "Nech mě ho sežrat. Stejně toho moc nedosáhne." Ale byl to pořád můj kamarád. "Ne prosím. Nech ho." Pennywise se zamračil a Maxe pustil z dvou metrů jeho výšky. Max zakašla. Chytla jsem Pennyho za ruku, abych mu zabránila v opakovaném útoku. "Šáhne na tebe ještě jenou a sežeru ho i s keckama." Vytrhl se z mého sevřetí a šel do sklepa.

Můj příběh se pomalu, ale jistě blíží konci...