AU PAIR

19

Přicházíme k letadlu a je čas se rozloučit, obejmu Justina okolo krku, moji hlavu položím na jeho rameno a pošeptám mu "napíšeme si, budeš mi chybět" vlepím mu velkou pusu...
Usměje se a řekne "děkuji ti za všechno, ukázala jsi mi co je v životě opravdu důležitý..Napíšeme si ale už by jsi měla jít" přitiskne se mi na rty a já mám pocit že jsem až tak procítěnou pusu od nej snad ještě nedostala...dvouma prstama ho pohladím po rtech a odcházím ke kontrole a k letadlu...
Justin stojí jako opařený a kouká pořad na mě.....naposledy mu zamávám, on oplati a mizím v letadle....

"Letim první třídou a vím kdo v tom má prsty" ušklíbnu se a vůbec mi nevadí si po cestě krásně odpočat.

Poslala jsem Pattie sms že už sedím v letadle ať všechny zdraví, že je líbám a ozvu se.

Než dám telefon na režim letadlo přijde mi zpráva kterou hned Otevřu
Už teď mi chybíš
Usměju se nad smskou od Jusse, dám režim letadlo, připoutám se a než se rozloukám jsme v oblacích.....

Cestou jsem přemýšlela, nad tím co se za posledních pár měsíců odehrálo, co bych změnila a co ne.Uvědomila jsem si to, že jsem se v Americe našla a vím, že je to to,co jsem chtěla vždycky dělat a taky teď už vím, že v Americe chci jednou bydlet na stálo, až jednou nebudou už potřebovat Bieberovi chůvu, tak si tam koupit svůj vlastní malý dům mít tam manžela i děti, prostě tam žít...Vynechávala jsem z plánu do budoucna Justina, protože i přes to všechno krásný nemůžu přece vědět jak to mezi námi dopadne......
O Každou chvilinku dýl co jsme byli v oblacích jsem se blížila k domovu čím dál víc a já si začala uvědomovat jak moc mi chyběli a jak jsem ráda že jsem se odhodlala udělat překvapení a doletět.....

Konečně jsme přistáli v Praze na letišti...
Při odcházení z letadla jsem si nasadila brýle a dala šátek přes hlavu, nechtěla jsem ať mě někdo zbistří,parkrat jsem obletěla noviny i tady a z LA mám novinářů dost...

Jak jsem si oddychla když mě na letišti nikdo z paparazzi nečekal a ani nepoznal.

Počkala jsem na kufr a stopla si prvního taxíka kterého jsem uviděla....

Sedím v taxiku a jedeme směr domů přijde mi dost divný zase mluvit česky a hlavně lidi slyšet mluvit česky....

Taxi mi zastavil větší kousek od domu, už se začalo stmívat a já chtěla jít kousek pěšky a užít si to....

Vzala si kufr,rozloučila se a pomalinku šla ulicí směrem k domovu.
Po cestě napsala Pattie ze jsem Ok v ČR a že se ozvu.
Přemýšlela jsem co napsat Justinovi a hledala ty správný slova a ne jen obyčejně že jsem v Pořádku.

Jsem doma, teda skoro doma, těším se na rodinu až je po tak dlouhé době uvidím, obejmu, řeknu že je mám ráda aale Zároveň se vzdaluji od něčeho, spis někoho kdo mě děla poslední dobou šťastnou a každý kilometr té vzdálenosti na sobě cítím...chybíš mi :-*
Jen co jsem telefon dala do kapsy tak mi cinkne sms.
Usměju se, telefon znovu vytáhnu a sms otevřu.

Taky mi tu něco chybí, já ale vím přesně kdo, jsi to ty...Kéž bych ti mohl slíbit že už tě nikdy nenechám jet ani letět samotnou 😍
Jeho odpověď mě nějakým způsobem nakopla, dala klid do duše a já mohla s čistým srdcem spěchat domu.....

Když jsem se po těch minutách dostala až před dům, cítila jsem pocit který jsem v sobě měla když jsem odlétala do LA za neznámém a za blbečkem Bieberem... usmála jsem se a rychle otevrela branku

"Cink,cink" zazvonim a čekám až se rozletí dveře
Slyším odemykat dveře, otevírat je a nich se objeví mamka
Hodím kufr na zem a skočím ji do náruče
"Mamiiii, krásné narozeniny,jsem domaaaaa" zakřičím dřív než stihne mama cokoliv říct
Po dlouhých minutách co mamku pustím, ze sebe teprve dokáže vykoktám větu...
"Berusko nase, kde se tu Beres?Proc jsi neřekla ze přiletíš?"
Bere mi kufry a mizíme v domě kde obejmu a přivítám se s překvapenou rodinou.....
"Jsem tak šťastná že jsem doma"prohlasím po asi 2 hodinovém vyprávění jaké to u Bieberu a v LA vlastně je......