17

5 0 0
                                    

Celý večer byl krásný, pomaličku jsem zapomínala na ten prokletý New York a na ty fotky.

O 14 dnípozději 
S Justinem jsme na tom stále stejně, braním se nějakému vztahu ale když máme chvilku tak spolu čas trávíme a je nám spolu dobře, ale že by jsme spolu chodili, to jsme si ještě neřekli, je na to čas.

Mamka má za par dnů narozeniny a já se domluvila s bieberovími zda bych nemohla dostat na pár dni dovolenou, že si zajedu domů, a celou rodinu překvapím až zazvonim u dveří. Celá rodina kromě Justina mají naplánovanou 14 denní dovolenou u moře, takže to nebyl problém.

Chodím po Los Angeles a kupuji rodičům a sourozencům dárky.V hlavě se mi míjí myšlenky jak mi bude Justin a děti  hrozne chybět, jsou moje druhá rodina a tolik jsem si na ne zvykla za těch par měsíců.
"Vzdyt se zase  vrátím"řeknu si pro sebe když si uvedomim co se mi honí hlavou a usměju se..
Nakoupila jsem co bylo potřeba a už jedu domů.....

Zastavím před domem kde už Jeremy nakládá kufry do auta.
"No sláva, my už se balí že se nestihneme rozloučit" řekl Jeremy a usmál se
"To bych nedopustila"odpověděla jsem a otočila se za křikem, který běžel směrem ke mě
Jax i jazmy mi skočili do náruče a rozloučili se se mnou
Jeremi i Pattie mě též objali se slovy
" Užij si to doma a doufáme, že si to doma nerozmyslíš a vrátíš se nám"smáli se oba
"Nebojte, vrátím se, za par dni jsem zpátky,mám vás ráda" Usměju se a mávám na děti do auta..
Když se za autem zavřela brána, šla jsem do auta pro věci které jsem koupila a zanesla je do pokoje kde jsem si lehla na postel a koukala do stropu.
"Měla bych byt šťastná, ze jedu domu, ale nevím jestli jsem" breptala jsem si a stále koukala do stropu....

"Zítra ráno mi leti letadlo, v Praze budu zavecer, musím zavolat mamce a nenapadně se ji optat zda budou doma" řeknu si pro sebe, z lehu se posadím a lovím mobil z kabelky.
"Ahoj Berusko, zrovna jsem ti chtěla volat" ozve se ze sluchátka
"Ahoj rodino, jak se mate...."navážu konverzaci ve které se snažím vytáhnout z mámi info zda budou doma.
Moje slova, když jsem mámě řekla, že bohužel neprijedu, bylypro ni velká zklamání, už jsem i váhala že se přiznám ale nakonec jsem to vydržela, přece jenom to bude pro narozeninový dárek a o to hezčí když se oběvim nečekaně.

Nabalila jsem si menší kufr,  budu  brát jen to nejdůležitější a dárky, nic jiného nepotřebuji protože se za par dnů vracím.
Zapínám zip u kufru a přijde mi sms.
Tušila jsem že to bude Justin, často mi píše když je zrovna mimo domov.

Princezno, já se dnes zdržím, zítra ráno tě odvezu na letiště souhlasíš? :)

Při přečtení zprávy se zasměju a odepisu:

V pohodě, já půjdu brzo spát, jsem dnes ko. Budeš hodnej, letadlo leti v 7.Kiss

Odešlu zprávu  a mizím v koupelně kde se vykoupu a prěvléknu do pyžama.
Vyjdu z koupelny a jdu dolu do kuchyně pro jídlo které si sebou beru nahoru.
"Celý dům je tak prázdný a smutný když zde nikdo není"pomyslim si když jdu po schodech nahoru....

V pokoji sním jídlo, vyčistím zuby, pustím si nějaký film,zalehnu do postele a ani nevím jak ale hned usnu....

AU PAIRKde žijí příběhy. Začni objevovat