//9//

325 38 4
                                    

Ráno, když jsem se vzbudil, jsem cítil podivné prázdno a teplo. Otevřel jsem oči a zjistil, že ležím v posteli v ložnici. Jsem čistý, suchý a vedle mě na posteli leží Jeon. Oči má zavřené, z čehož usuzuji, že stále spí.

Proto se odvážím k tomu, vyzdvihnout se na lokti tak, abych na něj měl hezký výhled a začnu jej pozorovat. Když spal, byl nádherný. Vypadal tak nevinně. Jako anděl, co by pro ostatní udělal cokoliv. Byla škoda, že při bdění vypadal docela jinak.

"Zase mě pozoruješ?" vydechl svým ranním hlasem a pootevřel oči, kdy se setkal s mým pohledem. Jenom nejistě přikývnu a očekávám, kdy na mě spustí, co jsem za kreténa, když jsem mu dovolil to, co se stalo včera.

On se však jen usmál a pohnul se tak, že byl najednou nade mnou. Já jsem očekával nějaký útok na moji osobu, ať už psychický, či fyzický, ale dočkal jsem se jen a pouze pomalého a jemného polibku.

"Celý včerejšek si pamatuju. Myslel jsem to všechno vážně. Doopravdy se snažím." Šeptne a kousíček se ode mě odtáhne, aby mi viděl do obličeje. Já pomalu otevřu oči, o kterých ani nevím, kdy jsem je zavřel a spojím naše pohledy v jeden.

Uvolním jednu svoji ruku a vztahu ji k němu tak, abych prsty mohl přejíždět po jeho tváři. Zkoumat každý její záhyb či vrásku. "Chápu tě Kooku. Víš, že já tě miluju pořád. Ať se děje co se děje." vydechnu s menším úsměvem na tváři, čekající na jeho odpověď.

A|N

Děkuji za přečtení a hlasy 🖤
Moc si jich vážím

† p o s i o n †

Alone //bts//Kde žijí příběhy. Začni objevovat