Alone //bts//

//14//

"Jsem zpátky." křiknu do ticha domku a čekám na jakoukoli odpověď. Ovšem žádné se mi nedostane a já se tak s tazavym výrazem ve tváři vydám hlouběji do domu, kde se snažím najít Jeona. On však nikde není.

Kde asi je? Ptám se sám sebe, zatímco si procházím celý zbytek domku, snažíc se jej najít. On však není nikde k nalezení. Už už mu chci zavolat a zjistit, kde je, ale ve chvíli, kdy si sahám do kapsy pro telefon, ucítím váhu na svých zádech a do mého nosu mě udeří známá vůně Kooka.

"Ahoj Tae." zavrní mi do ucha a své nohy pevně obmotá kolem mého pasu a ruce kolem krku tak, aby mě neškrtil. Já se nad jeho činem jen usměji a svymi dlaněmi přejedu po jeho pažích, tisknoucí má ramena tak, aby sám nespadl.

"Ahoj Kooku." s úsměvem jej pozdravím a hned na to natočím tvář, abych na něj lépe viděl a jak jsem čekal, dostal jsem od něj jemný polibek na rty. Byl sice letmý, ale byl to polibek, i když, jak jsem cítil, s minimem citů, které jsem se v něm marně snažil najít.

Když se ode mě se zaculenínm odtáhl a seskočil na zem, stále se mě jakýmkoliv způsobem odmítal přestat držet. Proto se ke mně ze zadu tiskl a kolem mé hrudi měl obmotané své paže, zatímco bříšky prstů mě hladil po kůži, kamkoliv dosáhl.

"Chyběl jsi mi." šeptne do mého ucha a jemně mě políbí na citlivou kůžičkou pod ouškem, kde on moc dobře ví, že jsem neskutečně citlivý. Proto jsem se zachvěl a zády jsem se více natiskl na jeho hruď. "Ale teď jsem tady." pronesu skoro bez dechu, protože on a jeho nenechavé rty přechází po mě tváři, čelisti a krku, kam jenom dosáhne.

"Vidím. A jsem za to moc." lehce mi skouse ušní lalůček. "Moc." pomalu si mě začne přetáčet k sobě. "Doopravdy moc" jazýčkem lehce polaská mé rty a špičkou jemně vjede mezi ně, kde se setká s tím mým. "Rád." dořekne a pak mě doopravdy políbí.

A|N

Omlouvám se, že dlouho nic nebylo. Nebyla inspirace ani nálada. Mianhae ><

† p o s i o n †