Camp in the Paris

3

Zabouchla jsem za sebou dveře od pokoje a zhluboka se nadechla. Sotva se známe. Je pravda, že je pěkný, ale jak jsem zjistila tak taky velmi egoistický. Nedokázala bych s ním žít. A vůbec. Máš přítele Mio, tak co tady sakra řešíš? Sama sobě bych si měla nafackovat, o čem tu rozjímám. Zítra vše uvedu na pravou míru. Ale teď už bylo dost hodin a já nevěděla kde je tu koupelna. Skvělé. 

Rozešla jsem se do chodby a postupně zkoušela dveře. Hned na podruhé jsem se trefila. 

,,Šikula" zamumlala jsem si pro sebe a vešla do koupelny. Shodila jsem ze sebe oblečení a vlezla jsem si do sprchy. Nechala jsem na sebe padat kapky horké vody a skoro jsem se rozpustila blahem. V tom jsem ale uslyšela klepání. 

,,Obsazeno" rozčíleně jsem křikla. 

,,To jsem pochopil, já jen jestli máš osušku." uchechtl se Jack. 

Sakra, osušku jsem zapomněla, blesklo mi hlavou, ,,hm, ne" 

,,Ale ne že sem půjdeš, to se raději osuším oblečením!" spěšně jsem dodala. Bylo slyšet, že se zasmál. 

,,Jsou na poličce naproti sprchy, určitě je tam najdeš" smál se mi.

,,Dobře, díky" rozpačitě jsem odpověděla. Zavládlo ticho. Asi už odešel. Vypla jsem vodu a málem uklouzla na kachličkách. No paráda, ještě si tu rozbij hlavu ty blbko. Půjčila jsem si tmavě modrou osušku. Voněla přesně jako Jack. Používal opravdu dobrý parfém. Zasmála jsem se, ale vzápětí jsem si znova nafackovala za to, nad čím přemýšlím. Celá jsem se do osušky zamotala a vycupitala přes chladnou chodbu zpátky do svého pokoje. Hodila jsem na sebe svoji noční košilku. Poskládala jsem si věci a vzpomněla jsem si, že stále vlastním jeho tričko.  Dala jsem si župan a seběhla i s tričkem dolů. Jack seděl na pohovce a hypnotizoval televizní obrazovku. 

,,Nechci rušit.." ošila jsem se. Vzhlédl ke mě a rychle si stoupl. 

,,Jen jsem si říkala, že by jsi ho asi chtěl zpátky" nuceně jsem se zasmála. 

,,No jo, úplně jsem na to zapomněl. To nespěchalo." usmál se. 

,,No, to je jedno. Tak já si jdu lehnout" oznámila jsem.

,,Tak tedy dobrou noc, Mio" povzdechl si.

,,Dobrou"  odvětila jsem utíkajíc po schodech do pokoje. 

_________

Ráno jsem se probudila relativně brzy, což se mi obvykle nestává. Do oken se upírali první pohlazující paprsky slunce. Vyhrabala jsem se ze svého pelíšku a šáhla na noční stolek pro svůj mobil. 

*máte jednu nepřečtenou zprávu*  

Spěšně jsem ji rozklikla. Byla to zpráva od Dominika.  

Už teď se mi stýská :* 

Usmála jsem se a vyskočila z postele. Oblekla jsem si tepláky a tričko. Nehodlala jsem tady kvůli Jackovi řešit, jestli si obleču podle první módy. Vlasy jsem si nechala splývat po zádech. 

Jack stál u plotny a něco chystal. Když mě uslyšel otočil se a vřele se usmál. 

,,Dobré ránko" prohodil a znovu se otočil tváří ke kuchyni. 

,,Dobré" zívla jsem a protáhla se. 

,,Ty něco chystáš?" ospale jsem k němu popošla. 

,,No, jsi tu na odpočinku, tak přece nebudeš vařit" zasmál se, ,,no tak nám připravuju snídani." 

,,To jsi nemusel" usmála jsem se. 

,,Jen se posaď. Možná tě neotrávím" zašklebil se, ale vzápětí nahodil úsměv. 

,,Dáš si míchané vajíčka?" řekl konečně. 

,,Ráda" odvětila jsem se a narovnala se na židli. 

,,Tak prosím" položil přede mě talíř a sedl si se svým talířem naproti mě. 

,,Děkuju" vděčně jsem pokývala hlavou a pustila se do jídla. Musím uznat, že vařit opravdu umí. Vzpoměla jsem si na včerejší večer. Musím to vyřídit. Zhluboka jsem se nadechla a spustila. 

,,Jacku," 

,,Ano?" vzhlédl ke mě s plnou pusou. 

,,Víš, ten včerejšek. Nevím co sis myslel, ale známe se den a..." nevěděla jsem, co říkat. 

,,Máš přítele. Už to vím. "

,,Ano, přesně tak, " zkousla jsem si ret, ,,a taky ho mám moc ráda. Jsme spolu jen přátelé." dodala jsem a sledovala jeho reakci. Dál se hrabal ve svém jídle. 

,,Chápu, nebude se to opakovat." konečně se na mě podíval a zasmál se. Bylo vidět, že ten smích dost vynutil. 

,,Jsem ráda, že se chápem" taky jsem vynutila úsměv.

,,Děkuji za snídani" prohodila jsem a spěšně se zvedla od stolu. Odcupitala jsem do svého pokoje. Co dnes budu dělat? Pracovat se mi opravdu příčilo, tak jsem na sebe hodila černé rifle s bílým topem a přes to béžovou blůzku. Vzala jsem si klíče od bytu, které mi včera dal Jack a vyrazila jsem do parku. 

Procházela jsem se a užívala si zhluboka každou chvíli. Měla jsem po krk práce i všech okolo. Je pravda, že bylo už na čase vypadnout. 

,,Je tu nádherně viď?" ozval se hlas za mnou. Protočila jsem očima, zhluboka se nadechla a křečovitě se otočila za hlasem. 

,,Ano to je" nuceně jsem procedila skrz zuby. 

,,Myslel jsem si, že tu budeš." usmál se Jack. Probodla jsem ho pohledem. 

,,To mě teď jako sleduješ nebo co?" založila jsem si ruce na prsou. Zasmál se. 

,,To si celkem věříš," odfrkl si, ,,vážně si myslíš, že bych klesl tak nízko a dolejzal za tebou?" uchechtl se. Celkem mě zarazilo jeho chování. 

,,Fajn, co tady teda chceš?" 

,,Vede tu cesta do ateliéru" pohodil hlavou.

,,Aha" zadrhla jsem se. Až teď jsem si všimla složek v jeho rukou. ,,Tak to nebudu zdržovat." otočila jsem se k němu zády a dala se do kroku. 

,,Ale vypadá to, že máme společnou cestu" zasmál se a vykročil vedle mě.