Camp in the Paris

5

Divadlo bylo naprosto úchvatné. Miluju divadla a Jack se ke mně celou dobu choval opravdu hezky. Možná jsem ho špatně odhadla. Přeci jenom, by jsme nakonec mohli být i dobří přátelé, což by mimochodem bylo skvělé, jelikož tady v Paříži jediný koho mám. 

,,Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se mě Jack, když jsme vyšli z divadla. 

,,Bylo to skvělé! Jsem moc ráda, že jsem tvoje pozvání přijala." vřele jsem se usmála a přitom se mu celou dobu dívala do očí. 

,,To jsem moc rád." úsměv mi oplatil. 

,,No, celkem se ochladilo." prohodila jsem po chvíli ticha, když mě ovál jemný vítr. Objala jsem si paže a párkrát si po nich přejela, abych se trochu zahřála. 

,,Ukaž." usmál se Jack a prohodil přes mě svoje sako. 

,,Děkuju" tiše jsem zašeptala  a zachumlala se do saka. Zhluboka jsem nasála jeho vůni. Bylo mi najednou tak krásně. Procházela jsem se s kamarádem po noční Paříží zachumlaná v jeho saku a pozorovala okolní dění. Zastavili jsme se na místě, což jsem nechápala a s otázkou na rtech se otočila na Jacka. 

,,Podívej" ukázal směrem vedle něj. Byla tam vidět v dáli osvětlená Eiffelova věž. 

,,To je nádhera." vydechla jsem. Cítila jsem, jak se Jack usmál, i když jsem mu neviděla do obličeje. Pak si mě přitáhl blíž k sobě a obejmul mě jednou rukou. Kupodivu jsem ho nechala. V duchu jsem se za to párkrát profackovala, ale zůstala jsem tak. Jen jsme tam tak stáli a pozorovali světla v dáli. 

,,Nechceš ještě někam zajít?" prolomil ticho. 

,,A kam jako? Vždyť už bude všude zavřeno." uchechtla jsem se. 

,,Mio, tady jsi v Paříží." začal se smát. 

,,Hele" dloubla jsem ho loktem, ale sama jsem se smála. 

,,Tak pojď" vzal mě za ruku a táhl mě za sebou. 

Než jsem se nadála, seděli jsme na baru a objednávali si jeden drink za druhým. 

,,Hele jdeme tancovat" škytla jsem a vytáhla jsem ho na parket. 

,,Počkej" zasmál se Jack, ale přesto mě chytl kolem pasu a začal se společně se mnou vlnit v rytmu písně.  

***

Probudila jsem se ve svém pokoji ve své noční košilce. Šíleně mě bolela hlava. Vůbec nic si nepamatuju. Jen, že jsme byli v divadle, parku a pak na baru. 

Dole na mě už čekal Jack. 

,,Dobré ráno Šípková Růženko." zasmál se mi. 

,,To jsem spala tak dlouho?" zvedla jsem obočí. Jack se beze slova podíval na své hodinky a usmál se. 

,,Je 1 hodina odpoledne." 

,,Ou, vážně?" vyplašeně jsem se na něj podívala. Jen se potutelně usmíval. 

,,Dáš si něco královského k jídlu?" 

,,Ne, děkuju. Není mi zrovna nejlíp." 

,,No tak to se nedivím." uchechtl se a položil přede mě sklenicí s vodou a nějaký prášek. 

,,Díky." spolkla jsem prášek a zapila ho vodou.

,,Ehm, co včera vůbec stalo?" zkousla jsem si ret.

,,Řekněme tomu, že jsi to neodhadla s alkoholem." prohodil zvesela Jack. Ale ne. To bude zas jednou ostuda. 

,,A jak jsem se dostala domů a do své košilky?" 

,,No," usmál se a sedl si naproti mě, ,,měla jsi už něco v sobě. Mluvila jsi dost z cesty a když jsi mě vytáhla na parket, tak ses tam sesunula na podlahu a usla. Tak jsem tě chtěl vzít domů, ale ty jsi se probudila a začala se vzpouřet. Vylila jsi na sebe víno a pak jsi znova usla na baru. Tak jsem tě dopravil domů." zasmál se.

,,A to oblečení?" ukázala jsem na svoje pyžamo. 

,,Měla jsi mokré šaty, tak jsem nechtěla, aby ses nachladila. tak jsem tě převlékl." pokrčil lehce rameny, jako by se nic nestalo. 

,,Moment, ty jsi mě viděl... ehm, bez oblečení? To snad nemyslíš vážně!" celá jsem zrudla a bylo dost rozhozená. Snažila jsem se vypadat nedostupně, ale v duchu mi byla milá představa, že se o mě tak pěkně postaral. Možná mu na mě opravdu záleží.  A mě na něm... 

,,Hele, viděl jsem takhle už spoustu holek. Vážně nejsi první a nic se mezi námi nestalo, což je sice škoda, ale nechápu co tady řešíš." smál se. Bodlo mě u srdce. Spoustu holek? 

,,Jdu se převléknout a musím konečně udělat ty návrhy do práce." sklonila jsem pohled a otočila se k odchodu, ale Jack mě chytl za ruku a přitáhl si mě k sobě. Upřeně se mi díval do očí a pak na chvíli spojil naše rty. Za chvíli se odtáhl a podíval se na mě. Podlomili se mi kolena. Motýlci mi v břiše poletovali jako splašení a nejspíš jsem naprosto ztratila rozum, protože jsem mu polibek vrátila. 

Netrvalo dlouho a skončili jsme u mě na posteli a leželi vedle sebe. Stalo se něco, co mi naprosto změnilo pohled na tento pobyt v Paříži.