Já nebo ona

16.

Pohled Jina

        Nevím co chce dělat, ale vůbec se mi to nelíbí. Táta zas odešel do hospody, takže mám konečně klid. Šel jsem do koupelny. Takhle mě už dlouho nezbil. Měl jsem monokl, rotržený ret. Všude na těle už se mi rýsovali modřiny. Vypadal jsem hrozně. Uslyšel jsem klepání. Koukl jsem se tedy do mého pokoje a za oknem, na balkoně stál Namjoon. Otevřel jsem okno a on vlezl dovnitř. "Co si myslíš, že tu děláš? Musíš jít pryč.. Může se každou chvilku vrátit." Neodpověděl jen mě jemně políbil. "Jinnie já vím, že je to moje chyba. Moc se ti omlouvám." Pevně mě k sobě tiskl a šeptal. "Né to já se ti omlouvám. Neni to tvoje vina. Nesmíš tu být." Povzdechl jsem si a víc se na něj přitiskl. "Dobře odejdu, ale jen s tebou." Už jsem chtěl něco namítat, ale umlčel mě polibkem. "Jsi plnoletý můžeš dělat co chceš. Vem si pár věcí budeš u mě." Usmál se. "Vždyť nejde, abych u tebe bydlel. Nemám jak ti dát nájem, platit jídlo... Všechno." To prostě nejde. "To neřeš a teď si vem ty věci."

Namjoonův pohled.

      On si začal balit. Pak se, ale ozvala rána dveří a křik. "Ty tu někoho máš ty buzerante?" A kurva nechávat tam auto nebyl dobrý nápad.