Já nebo ona

2.

Jinův pohled.

      Ráno se vzbudím jako každý den vlasy do všech stran, oči jen tak tak otevřené, ospalá grymasa a šouraví kroky ke koupelně.

      Dnešní ráno bylo ale takové zvláštní. Jako kdybych měl pocit, že se dneska stane něco špatného. Znáte to ne? Prostě už od rána z toho dne nemáte dobrý pocit. Udělal jsem raní hygienu, oblékl si uniformu, snědl snídani a i přes mé skeptické pocity šel na autobus.

      Ve škole všechno probíhalo hladce. Nikdo si mě nevšímal a já měl možnost se věnovat naplno učení. Pak přišla, ale MATEMATIKA. V této hodině jsem jsem měl pocit, že umřu. Né že ten předmět nemám rád je můj nejoblíbenější, ale učitel vymyslel domácí úkol ve dvojicích a hádejte koho jsem dostal na krk já! Jó bingo Kim Namjoon. Všemi oblíbený. Podle mě je to největší debílek a namyšlenec na světě. Pravda nikdy jsem se sním nebavil, ale i tak si to myslím. Počítač mě asi nemá ráda jelikož to učitel vybíral podle něj. "Takže kdy se budeš chtít sejít?" Řekl a sedl si vedle mě. "Eeeh.. " Nic jiného jsem ze sebe nevydal. Pohled jsem sklopil dolů a začal si hrát s lemem košile. "Nemám na tebe celej den!" Řekl. "N-no t-tak příští p-p-pondělí u mě." Řekl jsem velmi koktavě. "Dobře." řekl a položil mi ruku na rameno. Okamžitě jsem tu ruku sundal a mírně se oklepal.