"J-já se bojím." Pronesl smutně. Položil jsem mu ruku na stehno a začal ho hladit. "Jinnie neboj bude to v pořádku. Nemusíš se bát." Přitiskl jsem si ho na sebe víc. "Yoon Kyun-sang je na řadě." Jinnie se zvedl. Už chtěl jít, ale já ho chytl za ruku pohladil ho. "To zvládneš." pustil jsem ho a on přikývl. V čekárně jsem čekal asi 15 minut. Jin vyšel měl v ruce dva papíry. Jeden byl na nějakou mastičku. A druhý byl jako zpráva od doktora. "Zvládl jsi to." Řeknu a věnuji mu pusu do vlasů. Šel jsem s ním do lékárny. On tam ale jít nechtěl. Prý je to trapný. Fajn vyzvedl jsem to za něj. Celý den jsme strávili spolu. Byli jsme na obědě, kafy, v hračkářství pro plyšáka. Teď sedíme v mém autě před jeho domem."Tak v pondělí Jinnie a někdy to zkusíme znovu. Akorát budu opatrnější." Pronesl jsem. "D-d-dobře v pondělí. Ahoj." Nahl jsem se k němu, abych mu dal pusu, ale ucukl. Pohladil jsem ho tedy po tváři a pusu mu dal na čelo. "Ahoj." Řekl jsme před tím než zabouchl dveře. A tohle vše se stalo jen díky Karen. Jak zvláštní. Někdy vám to vysvětlím.
ČTEŠ
Já nebo ona
FanfictionJá se do tebe zamiloval. Ty jsi se taky zamiloval, ale ne do mě. A přiznejme si to jak by mě mohl někdo milovat.
