#07

1.3K 94 5
                                    

Ráno se probudím a uvidím usmívající se mamku.
,,Ahoj," obě jsme se navzájem pozdravily s úsměvem.
,,Jak je ti? Už lépe?"
,,Ano," řekla jsem s úsměvem.
,,To je dobře," řekla mamka s úsměvem a někdo jí v momentě volal.

,,Kdo to byl?" zeptala jsem se.
,,Z práce kolegyně. Musím jít, ale opět se vrátím," řekla mamka, dala mi pusu na tvář a pak jsme se rozloučily. Když odešla, po chvíli přišla sestřička.

,,Dobré ráno," řekla s úsměvem.
,,Dobrý den," řekla jsem a usmála se.
,,Jdu tě zkontrolovat," řekla sestřička a kontrolovala mě ani ne 10 minut.
,,Málem bych zapomněla," řekla s úsměvem a šla za roh. Na co zapomněla? Říkala jsem si v duchu. Pak když přišla, byla jsem v šoku.
,,To jste nemusela, děkuji," řekla jsem a usmála se.
,,To není ode mě," řekla a já se v ten moment podívala na ni zaraženě.
,,Aha a od koho?" zeptala jsem se vyzvídavě. Když ukázala na ty krásné růže, po chvíli jsem našla papír s popisem.

,,Doufám, že po tomhle ti bude ještě líp. Martinus."

Když jsem to dočetla měla jsem slzy v očích. Slzy štěstí.
,,To je od něho milé," řekla sestřička a usmála se na mě a já na ni.
,,To je," řekla jsem a pak si utřela slzy.
,,Tak já půjdu, nechám tě tu o samotě, kdyby něco, zavolej," řekla sestřička a já kývla hlavou a pak si prohlížela ty růže.

Love Over Screen ✔️ | Marcus & Martinus Kde žijí příběhy. Začni objevovat