XXII. kapitola

1K 121 9
                                    

Pohled Namjoona:

Celý den v práci nemyslím na nic jiného, než na tu úzkou dírku, která na mě doma čeká. Je mnohem pohodlnější mít děvku doma, beze strachu, že po vyspání s ním, něco chytím.

Děvka a služka v jednom. Co víc si přát?

Z mého rozjímání a málem postavení mého juniora, mě vytrhne až zaklepání na dveře.

"Dále," houknu chladně. Nikdo na mně nesmí poznat, že jsem vzrušený.
"Omlouvám se pokud vás obtěžuji, pane, ale vyskytly se menší komplikace," vystrašeně promluví sekretářka, ale na mě se ani okem nepodívá.
A to má jediné štěstí. Nemám rád, když se na mě někdo dívá delší dobu, ale to je teď vedlejší.

"Co jste zase posrali?" zahřměl jsem.
"Pan Lee, který vám měl dneska splatit půjčku, není k zastižení a jeho sekretářka tvrdí, že se už týden v práci neukázal."

"A proč to říkáte mně? Na to tady jsou lidi. Do dneška to bude mít zaplacené!" rozčileně vykřiknu.
"A-ano, samozřejmě," několikrát se pokloní a opustí moji kancelář.

"Kurva!" zlostí praštím do stolu, až některé věci z něho popadají.
Zase se to stalo. Tento chlap je děsně nespolehlivý, co se splátek týče, ale už jsem mu trpěl dost. Nikdo nebude pokoušet moji trpělivost.

Když jsem chtěl zvednout telefon, abych svým mužům řekl, co mají udělat, někdo mě vyrušil. Zase.

"Kdo to kurva zase otravuje? Pokud to není důležité, tak táhni někam a přijď zítra. Nemám náladu," zahulákam. S takovou brzy ztratím hlas.

"To vyháníš vlastního brášku?" ozve se pobaveně a trochu i ironicky ode dveří, které se v zápětí otevřou.
"To ne. Co tady děláš, Tae?"
"Přišel jsem tě navštívit. Vím, že tě doma většinou nezastihnu, tak jsem přišel radši sem," zasmál se Tae svým obdélníkovým úsměvem, který stále působí dětsky, i když se pohybuje ve skoro stejném prostředí jako já.

"Teď budu doma častěji, protože jsem si pořídil děvku a je to fakt kus," zasmál jsem se a brašku objal.
"Můžu ji vyzkoušet?" zeptá se nadějně s jiskřičkami v očích.
"Uvidíme," neutrálně odpovím, ale on to už bere jako souhlas. Tak jo, nepůsobí jako dítě podle úsměvu, ale se mnou se tak dokáže i chovat. Je to úžasný bráška a mám ho rád, i když si každý myslí, že nemám city. Za něho bych život položil.

--------------------------------

"Pokud ho chceš vyzkoušet, tak pojď teď. Příště už budeš mít smůlu," mávnu na něho a on hned jako malý kluk běží za mnou.
"Kluk? O to lepší," dětská radost v očích nezmizí snad nikdy. Oba děláme ve stejném průmyslu, ale já jsem prostě úspěšnější. Nevadí mu to, učí se ode mě, jemu to tak vyhovuje.

"Nasedej," pobídnu mu, když dojdeme k mému autu.

Těš se Jinnie, ještě si užiješ...














Snad se díl líbil ^^ a nějak velké chyby a nesrovnalosti se tam nevyskytovaly.

-----------------------

Asi teď pár lidí, co to čtou a mají tento shit rádi, nepotěším...
Nějakou dobu nebudu vydávat kapitoly, příběh nepozastavuju, je možné, že se sem tam objeví kapitola, ale ne pravidelně.

Opravdu se moc omlouvám, ale poslední dobou mně vydávání na wp přijde jako povinnost, ne zábava.
Taky má na tom svůj podíl moje fyzické i psychické vyčerpání, pak nějaké záležitosti, které bych už ráda vyřešila, a nějak to celé dohromady nedávám.

Neříkám to proto, abyste mě nějak utěšovali, nebo tak, ale abyste se nedivili, když nevydám kapitolu a pochopili mě...

Snad se brzy uvidíme u další kapitoly ^^

Love ya ❤❤❤

My Sexy Boss [pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat