Klan zapomenutého jezera [Korekce]

Kapitola 2

,,Je ráno," řekla Arci své učednici Faře.
,,Už?" zeptala se ospale Fara.
,,Ano, už. Budu na tebe čekat u potoka." řekla Arci a odklusala tam. Později se Fara ukázala a Arci jí hned řekla co bude dneska dělat.
,,Dnes se budeš učit lovit štiky." Arci věděla, že se Fara štik bojí ale chce, aby Fara svůj strach překonala.
,,Ne! Těch se přece bojím." Řekla vystrašeně Fara.
,,Válečník se nebojí ničeho!" Zasyčela Arci, i když má taky z něčeho strach.
,,Tak dobře..."
,,Tak já ti ukážu jak se k ní plížit." Řekla Arci. Šla na břeh potoka a dělala jakoby tam byla štika. Pomalu natáhla packu, a pak s ní rychle švihla do vody.
,,Jestli se trefíš tak takhle jí omráčíš. Pak neváhej a zabij ji." Mňoukla Arci.
,,Dobře," přikívla Fara.
,,A nezapomeň, masožravy ryby se loví na březích a ne ve vodě. Mohla by tě pak zranit." Arci si vzpomněla na včerejší den, kdy udělala tuto chybu. Ještě že byl ten cendát malý.
Pak už Faru nechala lovit samotnou. Ráda by se zeptala velitele jestli může na dnešní shromáždění. Když k němu došla tak se ho zeptala:,,mohla bych na shromáždění? A myslím, že Fara by už mohla taky."
,,Můžete obě dvě." Řekl vesele velitel. Arci se na něj udiveně podívala. Moc často veselý nebývá.
,,Narodila se koťata Černé Růži." vysvětlil Škrab.
,,Cože? Koťata?" Arci byla nadšená.
,,Žádná koťata od doby bezlistí jsme neměli! To je štěstí!" mňoukla Arci která se rozběhla do školky. Školku hlídal Teclics. Arci kývla na pozdrav. Teclics bude brzy otec, napadlo Arci. Kočka jménem Jemina je těhotná.
,,Vítám tě Arci. Jdeš se podívat na novorozený?"
,,Ano prosím." Mňoukla Arci.
,,Dobře, je tam volno." Arci tam šla, bylo tam teplo a mech měkčí než jakýkoli ve válečnickém doupěti. Když došla k Černé Růži tak uviděla pět koťat jak se vrtí u maminčina boku.
,,Ahoj Růže." pozdravila Arci.
,,Ahoj Arci, jsem ráda že si sem zrovna ty přišla." Řekla vyčerpaně Černá Růže.
,,Děkuju že sis vzala mojí učednici Faru."
,,To není žádný problém." řekla Arci. Růže přikývla. Podívala se na všechna koťata a řekla: ,,všechna jsou zdravá a silná." řekla pyšně. Arci se usmála a rozloučila. Pak už vyběhla z doupěte a šla k hromadě úlovků.

Arci uslyšela jak Škrab svolává klan na shromáždění.
Když přeskočili potok tak vklouzli do řeky a směřovali ke čtyřem skalám. Když už přeplavali řeku tak už jen běželi podél hranice. Před nimi se vynořili čtyři obrovské skály a ve prostřed byla jedna menší kde ke klanům mluví velitelé. Škrab se zastavil a zavětřil. Arci taky zavětřila.
Cítila pach Pouštního a Dračího klanu. Ještě chybí Podzemní klan. Šla ke svému známému válečníkovi z Pouštního klanu.
Jmenoval se Bouřlivák. Byl tmavě šedý a dlouhosrstý.
,,Ahoj, Bouřliváku. Jak jste na tom s vodou?"
,,Jde to." Řekl Bouřlivák. ,,Dobili jsme čtvrtku území Podzemního klanu a tam je vody dost."
,,Skvělé." Řekla Arci.
,,A už víš že mám nového učedníka?" mňoukl pyšně Bouřlivák.
,,Ty máš učedníka?" divila se Arci.
,,Ano, jmenuje se Sušenka. Je to támhle ta světle mourovatá kočka," ukázal čůmáčkem na Sušenku.
,,Je hezká." mňoukla Arci.
,,Já tu mám taky učedníka..." zrovna uslyšela jak velitel zahajuje shromáždění. Arci si všimla, že Podzemní klan dorazil a prskal na pouštní kočky. Když však uslyšeli velitele tak přestali. Podzemní velitel jménem Vlající měsíc začal.
,,Pouštní klan loví a chodí na naše území!" prskl velitel hned.
,,Tenhle kus území jsme si dobili!" Zasyčel Slepý Měsíc - velitel pouštního klanu.
,,Tak dobyli... Válka neskončila." Zavrčel Vlající měsíc.
,,Doufám že jste si to vyřídili." Zavrčel Škrab. ,,Já tu taky musím něco říct. Už čtyři členi zmizeli beze stop! Neví o tom někdo?" řekl podezíravě Škrab. Kočky zavrtěli hlavou a pod skalami se ozvalo šuškání. Dračí Kost - velitel Dračího klanu řekl: ,,Nám taky záhadně mizí členi." Kočky dole byli vyděšený. Vlající a Slepý Měsíc se na sebe furt rozzuřeně dívali, i když velitel Pouštního klanu neviděl. Pak Slepý Měsíc na Vlajícího vyskočil s vytaženými drápy. Kočky hned udělaly obranou pozici kolem velitelů. Arci výhružně prskala na Vlajícího Měsíce.

Opraveno ✓