Zjíštění Díl4

78 1 0
                                    

Potom co jsem viděl se musím někoho zeptat na toho kluka co byl s mojí milovanou, musím jí ještě dneska zachránit, něž dojde na to ono pouto. ! Vkročil jsem zpátky do dveří, cestou jsem uklouzl, ale na to se nikdo neptá a toho fleku na zadku od vody si taky určitě nikdo nevšiml.           Musím najít někoho kdo zná moji milovanou. Napadla mě jedna spolužačka se kterou se bavila dneska celý den, zkusím se jí zeptat na pár otázek a schválně co mi řekne. Byla poslední hodina a měli jsme poslední hodinu. Vyšel jsem do prvního patra, kde jsme měli hodinu, furt nechápu proč se mi lidi dívali na ten zadek, komu by se tak líbil a ještě tolika lidem ? To hádám, že je asi na jiný příběh. Jak jsem šel po chodbě, viděl jsem mého spolužáka. Jsem rád, že ho mám ve třídě, jde rychle poznat, protože místo brýlí má pomalu dalekohled a hodně divnou chůzi. Šel jsem do naší třídy, jak jsem šel všiml jsem si, že z toho vedra se mi slepovaly moje 2 půlky a slipy s lodička byly taky na odpis, nejhorší pocit co jsem zrovna mohl dostat, když musím zrovna musím mluvit s další holkou.  Jsem ve třídě, sice spocený jak kokot, hlava z toho všeho bolí, nohy ze schodů, chci si domů vyměnit moje trenky, ale musím bojovat za moji milovanou, Co když umře ? Co když to pouto jsou pouta a někde jí zavře ? Není pouto nějaká čínská polívka ? Na to všechno se musím zeptat ty kamarádky. Na nikoho jsem nedíval, šel jsem rovnou za ní. Po tom všem jsme ztratil svoji stydlivost, nemluvnost s holkama, teďka jsem byl vlastně borec a líbilo se mi. Došel jsem k ní, byla hezký, seděla tak sama, sedl jsem si za ní a řekl jsem svůj klasický pozdrav. "Čago belo, hele já jsem tvůj nový spolužák. Jmenuji se Zikmund, moc mě těší, sice bych se rád seznámil, ale teďka na to není vůbec zač, protože moje žena snad možná někde umře (sice o tom neví, ale nemusí jí to říkat, až ji zachránil z věže. ) Jde o tvojí kamarádku Karlu. Potřebuji se tě na něco zeptat." Potom co jsem řekl tohle všechno, vypadala jak kdyby neuměla ani mluvit česky, chtěla se smát, ale věděla, že to asi není nic na smích, uběhl snad uherský rok, něž vůbec jako něco řekla. Chtěl jsem jí říct, ty debýlku vole nemám čas, nechci umřít panic do smrti, musím jí zachránit! Konečně něco vyslovila. "A a a Ahojky,  moc mě těší Zikmunde, ale všechno jsi to na mě tak vyvalil, že to nestačím vstřebávat. No jako klidně se ptej, ale nevím jestli najdeš odpovědi na co to potřebuješ. " Nadechl jsem se, protože jsem věděl, že tohle bude na hodně dlouho, ještě, že je začátek hodiny a učitelka prý chodí hodně pozdě do hodiny. "No prosím tě, je to fakt moc důležitý, chtěl bych vědět, co všechno víš o Karle, jestli se s někým nescházela, nebo jestli neříkala, kam jede dneska co má v plánu na večer, všechno potřebuji vědět, je to pro mě nesmírný důležitý" Čuměla na mě jak kdybych si z ní dělal srandu a hádám, že jsem pro ní byl naprostý čůrák, ale furt lepší, něž se nezeptat. Pousmála se, má docela hezký úsměv, ale ten mi teďka moc nepomůže. "Zikmunde, nevím jestli si děláš srandu ne, ale jediný co mi řekla Karla, že jde se svým přítelem a s kamarádama do Klub Citonice, víc mi neřekla, kdyby mi to prý řekla, tak s nimi musím jít a prý by se mi to moc nelíbilo, tak jsem se radši neptala dál. " Chtěl jsem se zeptat ještě jednou, jestli fakt řekla Citonice ? Zamrzl jsem a radši jsem to nechtěl slyšet ještě jednou. Pověstný Citonice, Diskotéka, párty, lidi, děcka, akce, všechno dohromady dává jméno Citonice. Sice to nezní tak špatně, klasická párty, ale co se všechno tento večer bude dít ? Proč tam jeli ? Proč tam musím zrovna já ? Ale musím všechno udělat pro to abych jí zachránil. ! Večer se musím vydat do toho klubu a zjistit o co jde. Jsem moc rád, že jsem se zeptal moc mi pomohla, rád bych jí objal, ale jsem spocený a slizský a dědeček říkal, že v téhle situace se nesmí dávat žádný kontakt s holkou nebo cizí osobou. Aspoň jí za to všechno nějak poděkuji a musím se nějak odplatit ;) ;) (Bonus rande part Neděle 13:00) "Díky moc za tohle všechno co jsi mi řekla, fakt nevím jak ti poděkovat, třeba sexem, teda... Myslel jsem šachy třeba nebo monopoly u nás, kafe, však to všechno znáš. Moc rád bych si stebou povídal, ale musím se připravit na výpravu dneska večer do Citonic. Moc díky!" Tak radši vám nebudu popisovat, když jsem jí řekl to slovíčko, co se normálně nevyslovuje, tak tohle bych měl, ještě jsem jí radši zamával, jak jsem odcházel ze třídy, ale ani ne na mě nepodívala, asi jsem něco pokazil. :/ Co nejrychleji co jsem mohl jsem utíkal ze skřínky se převléct. Uběhlo 30 minut a vyšel jsem ze školy, viděl jsem na ulici některý spolužáky ze základky, super časy musím říct. Cestou domů jsem si koupil ještě zmrzlinu, Co ? I hrdina co zachraňuje lidi si musí někdy udělat přestávku. Byla tam taková milá slečna, dal jsem si XXL míchanou, byla fakt dobrá, tak jsem jí dal 5 korun díško, (ještě nemáme tak velký rozpočet).. No, Šel jsem ze školy rychle domů, sice nevím jak mamce vysvětlím aby mi napsala omluvenku na zemák, ale stejně, kdo potřebuje dneska zemák ? Došel jsem před náš super oranžový panelák s 7 patry. Hádejte kdo bydlí úplně nahoře ? Ano to jsem já. ! Cestou jsem vzal Lídl, opět zas měli španělský týden, se divím kdo tam furt chodí. Z celého dne jsme furt úplně v prdeli i když to tak nevypadá, nevím co se stane ani nechci věřit tomu co se stalo. Tohle až někomu řeknu, tak tomu nebude věřit. ! Vyšel jsem schody, šel jsem je po třech ( asi nevěříte, ale je mi jedno co si myslíte vole, Amen). Otevřel jsem naše nové hnědé dveře, vyzul jsem si boty, pozdravil mamku a šel rychle do mého pokoje. Divím se, že mamce nebylo divné, že jsem o hodinu dříve ze školy. Na sekundu do vejdu do pokoje, dostanu sms. Vytáhnu ten můj iphone 7 128 GB zlatý kryt a podívám se, kdo mi napsal. Hmmm neznáme číslo,rozkliknu tu zprávu a co najdu mě dostane do kolena. 

Co to bylo za zprávu ? Co se stane v Citonicích ? Proč by se to tý holce nelíbilo, kdyby tam šla ?  Napíše mi mamka omluvenku ze školy ? Uvidím se někdy s Karlou ? Má kluka. Co když mě milovat nebude ? Mám jít radši do tý holky ? Rande ? To všechno příště. Děkuji moc za přečtění. ;)

Dlouho nebyly díly, protože jednou, když jsem opravoval auto, tak jsem přišel o obě ruce, spadlo na moje ruce, takže jsem si musel udělat roboticky a to dlouho trvá, ale za vaše peníze to bylo jednoduchý. 

Sen ve snuKde žijí příběhy. Začni objevovat