Sen ve snu

Příprava Díl5

Ukápla mi slza, když jsem viděl tu zprávu. Nebylo to neznáme číslo, na konci zprávy se podepsala. Napsala mi: "Miláčku Zikmunde ty kulišáku jeden, vždycky, když půjdeš z domu, tak prosím zavři to okno v obýváku díky, miluji tě - Máma PS: V ledničce máš svoje oblíbené sušenky, tak si dej do nosu z práce přijdu kolem 9, tak nic neprováděj, hlavně žádné večírky, víš jak to s nima chodí.") nechápu to, jak jsem mohl nechat otevřený okno ? Jsem kokot ? Tuhle větu jsem si říkal posledních 10 minut, co jsem jedl svoje oblíbení sušenky z Kauflandu. Jak jsem je dojedl, tak jsem se urychleně musel převléct. Na dnešní výpravu si musím vzít něco speciální, něco co prostě všem ukážu, že jsem borec a nejsem žádný zelenáč. Otevřel jsem šatník a hnedka jsem věděl, co si vezmu. Moje nejoblíbenější tričko. The Emoji Movie, tohle tričko je prostě jistota, na balení holek nebo prostě jenom na upoutání pozornosti. Děravý kalhoty pro styl, bíle nike ponožky s proužkama na boku a na konec, Moje legendární slipy se spidermanem. Tohle všechno dokončím Vonafkou z Kiku. Můj set pro dnešní večer je hotový, ale ještě není večer. Co může takový mladý kluk odpoledne dělat ? Sedl jsem si ke stolu a na stole jsem měl domácí úkoly na zítra, jelikož mi vadili, tak jsem je dal na stranu a dal jsem si na stůl notebook. Zapl jsem si oblíbený prohlížeč Internet Explorer. Nechal jsem to načíst, mezitím jsem si vyčistil zuby, vysprchoval, vyvenčil jsem svého draka (myslím psa), zalil kytičky, dal jsem si hodinku odpočinek před mým zákrokem do "Citek". Po krásném odpočinku jsem se podíval jestli se to načetlo a ono se stal zázrak! Ano! Podíval jsem se a viděl jsem, že už mám jenom 2 hodiky, něž mi pojede autobus. Rychle jsem si sedl za počítač a šel na do soukromé režimu, abych vyhledal křesťanské stránky (nechci aby si mamka myslel, že jsem křesťan, mají to hard.  ;) ;) ). Po 2 minutách, co jsem se podíval na obřad dítěte ;). Všiml jsem si, že vlastně moje mamka už přišla z práce, asi bych jí měl pozdravit aspoň, ať nejsem takový nezdvořilý syn. Šel jsem do kuchyně, kde většinou luští svoje křížovky. Přišel jsem za ní, Moje mamka má nádherný žlutý vlasy a hnědé brýle a velice krásný nehty, fakt zavidím někdy. Šel jsem za ní, nenápadně jako predátor, chtěl jsem zaútočit, tak jsem jí dal ruku na rameno a velice laskavě jsem pozdravil: "Tě péro mámo, jak ses dneska měla v práci ? Víš, že dneska budu zase superhrnida ? Buď ráda, že máš takového syna, jaký jsem já. !" Mamka se na mě podívala, jako kdybych si dělal prdel, dosrkala svojí určitě výbornou kávu a řekla mi velice hezkou věc : Ahoj zkumavko! Jsem velice ráda, že jsem konečně doma v práci docela na hovno, však to znáš. Koho zase budeš zachraňovat dneska ? Svojí sousedku ? Mrtvou kočku nebo snad mě z depresích ? Tedaa :/" Moc zajímavé jsem si říkal v hlavě, ale potřeboval jsem kakat, chtěl jsem se jenom zastavit pozdravit svojí milovanou mamču, tak jsem se musel nějak vykecat, jinak se poseru. "Moc zajímavé mamčo, moc jsem rád tě pozdravil, ale dneska v noci nebudu doma, je to moc tajný a nic ti o tom nemůžu říct, jinak půjdu do vězení a odeberou nám barák, bohužel." Jak jsem to dořekl, tak jsem se zvedal ze židle a došel jsem na svůj trůn, byl pěkně vyhřátý, asi mamka taky dělala svoji potřebu. Zapomněl jsem si sundat trencle, to jsem ale trdlo, málem jsem svůj náklad vyklopil do mých nových vypraných trenclích. Jelikož už to proudilo, tak jsem se chtěl podívat na mobil, kurva, nechal jsem ho na stole u notebooku, Doufám, že jsem aspoň zavřel ty křesťanský stránky, jinak jsem v prdeli. Dokakal jsem, cítil jsem se fakt jako nový člověk, jako kdybych cvičil celý rok. Neuvěřitelný pocit. ! Mezitím, jak jsem bojoval na záchodě uběhla záhadně jedna hodina a už jsem měl další bobky z toho, že už zachvilku musím vyrazit zachránit moji milovanou lásku, ale jako bojím se, nevím co mám čekat. Co když jí nenajdu ? Co když jí najdu mrtvou ? Co když mě nepusí i když mi je 18 ? Jak poznám v tom davu lidí jak vypadá ? Takový otázky jsem si kladl v autobuse cestou do "Citek". Cesta byla velice krátká, bydlím hodně blízko (logicky lolicek). Nevím proč, ale měl jsem divný pocit. nechápu, proč se všichni na mě dívají a proč ? Ale hádám, že je to kvůli mému tričku, které všichni tak moc závidí. Radši jsem si sednul do zadu, nemám moc rád, když se na mě dívají divné obličeje, bojím se toho. Autobus po chvilce zastavil, nikam jsem nechtěl, měli lepší židli jak já doma, ale musel jsem. Pomohl jsem samozřejmě starší dámě kolem 79 let. Vystupoval jsem poslední. Od zastávky to bylo nedaleko, musel jsem tam být co nejdřív, čas jsou teďka peníze a dneska i 2x. Cestou jsem si zapnul repráček jako pravý borec a svojí nejlepší skupinu milion+. Cítíl jsem jak kdybych tam už patřil mezi nimi. Po chvilce slyším v dálce zvuky párty, křiku, smích i sprostých slov. Najednou se bojím tam jít, když vidím ty lidi, psy, kočky a nevím co všechno. Šel jsem si stoupnout do fronty, naštěstí nebyla nějak dlouhá, ale jak jsem jen tak stál, tak jsem si všiml, že tam asi budu nejstarší, toho jsem se docelá bál, protože takový podnik je od 15+. Nevěděl jsem co čekat. Došel jsem na řadu u dveří stála 2 metrová bílá gorila s růžovýma ponožkama. Moc jsem je záviděl, moc by se mi hodili k mému setu, který je i teďka moc na čůráka. Šel jsem na řadu. Ostatní předkládaly občanky u mě asi viděl, že nejsem žádný dřevo nebo kokůtek, vypadal jak kdyby mě znal a věděl, že jsem dneska příjdu, laškovsky se usmál a řekl mi: "Vítej v klubu bratře" Potom co to dořekl, jsem se cítil fakt divně, Proč mi to ten kokot řekl ? Je to můj nevlastní brácha ? Jsme už kámoši ? Půjčí mi teda ty jeho ponožky ? Zvedl branku, abych se dostal ke dveřím. Celý objekt z venku vypadal dost slibně. Viděl jsem, že je dneska akce 3 panáky kokain na stůl. Celý je to hezky osvětlený lavičky venku,aby ses mohl nedýchat čerstvého vzduchu, parkovací místa (nevím jaký  čůrak by sem jel autem, doufám, že nebude řídit opilý i na zpět) Pomalu jsem otvíral černý dveře bez kliky, takže jsem je vlastně ani neotvíral, jenom jsem vešel tělem. Byl jsem ve vnitř. Jaké dobrodružství mě čeká ? Jak jí vlastně najdu ? Třeba ještě nepřišla ? Seznámím se s někým novým ? Co když tady budou spolužáci a někam mě zavedou jako vždycky ? 

Předposlední kapitola, Co se vlastně stane ? Všechno a možná ještě víc se dozvíte na další stránce na kterou musíte kliknout ona se vám načte a potom už můžete číst. Díky za všechny produkty co jste mi dali, rohlík šunka, sýr. Taky bych moc rád poděkoval sponzorům za to, že mě vlastně nevyhodili z bytu a můžu dál spát. Pokud mě chcete podpořit v mém super psaní napište mi dopis a pošlete ho holubem. Adresu určitě najde sám, docela dost smrdím. Ještě jednou díky !