Píše se prvního 1. září a nastupuji na střední školu, velice se bojím, protože nevím co na mě čeká. Budou mě šikanovat ? Budou se mě smát za moje malé péro ? Co když zjístí, že mám vlastně levý oko trošku doprava něž to druhý ? Takové otázky mě doprovázely cestou do školy. Jediné co jsem věděl je to, že tam bude hodně holek pohromadě a to vždycky dělá neplechu. Blížil jsem se čím dal víc k škole, buší mi moje malé srdíčko z nedravého jídla a nohy z nedostatku pohybu. Už jsem se těšil, jak si sednu opět do školy po dvou měsíční pracovní zkušenosti o letních prázdninách. Po 30 minutách něž jsem ušel 5 metrů jsem se konečně dostal před hlavním vstupem do naší školy. Pomalýma krůčkama jsem šel do naší nové třídy (ne, že jsem to chtěl udělat dramatický, ale prostě jsem nemohl, musíte to pochopit). Cestou po schodech jsem viděl velice zajímavé obličeje, myslím si, že jedna dokonce vypadala jako netopýr, druhá jako seschlá mandarinka, dokonce i rohožka. Po 10 minutách jsem došel do naší třídy v prvním patře. Opřel jsem se o dveře a vydýchával jsem si svoji únavu. Přitom jsem si četl náš seznam na dveřích, abych věděl s kým mám tu čest prožít část mého života. Nikoho jsem neznal, kromě mojí bývalý spolužačky. Dočetl jsem si seznam a připravoval jsem se do třídy, dal jsem si mojí nejoblíbenější orbit žvýkačku, protože jsem neměl čas si čistit zuby, upravil jsem si trošku vlasy, protože se vlastně pořádně ani nekoupu ani nečešu. Byl jsem připravený vstoupit do třídy, nahodil jsem můj gangster chůzi, na všechny jsem se usmíval, byl jsem jako v sedmém nebi, lepší pocit jsem nikdy v životě neměl. Vlastně to bylo tak, že jsem hnedka zakopl o prah u dveří, všichni mě měli u prdele, protože se buď dívali do mobilu nebo si povídali mezi sebou. Takže jsem šel se skloněnou hlavou za mojí kamarádkou, kterou jsem ani pořádně neznal, maximálně jsme si psali na facebooku takový ty základní informace. Došel jsem ke kamarádce, sladce jsem jí pozdravil jako "čágo belo". Už jsem viděl jenom v obličeji, že jsem v mojí třídě 3 minuty a už jsem něco pokazil, naštěstí se jenom pousmála a řekla mi "Ahojky". Po prvním trapasu jsem si radši sedl na velice robustně udělanou židli, na který se nedalo ani sedět, opřel jsem se a udělal jsem si pohodlí. Vytáhl jsem si svačinku, po takovém výkonu si VŽDYCKY rád udělám dobře, žvejkal jsem si maminčinu svačinku a porozhlížel jsem se po mojí nové třídě. V duchu jsem si říkal, že mám velice sympatické slečny ve třídě, ale i normální nebo dokonce i holky, co vypadají na 13+. Zanedlouho mě, ale vyrušilo něco neuvěřitelného, povídal jsem se do dveří a stál tam Anděl. Nemohl jsem dostat z ní oči pryč, byla naprosto neuvěřitelná. Moje pero, teda pardon, srdce říkalo, že jí prostě musím mít v náručí,kupovat jí dárky za pomalu 10 tisíc a koukat s ní na filmy, které mě vůbec nezajímají. Rozhodovala kam si sedne na svoje místo, horší bylo, že šla přímo ke mě, bušilo mi srdce, že to můj tlak skoro nezvládal. Zná mě ? Co když se mnou bude chtít mluvit ? Nebude jí vadit, že mám malý penis ? Co když má nějakého predátora už v posteli ? Šla čím dal blíž, chtěl jsem si na ní sáhnout, ale musel jsem si sahat očima, za 10 vteřin byla hnedka vedle mě, prasklo mi pero (srdce, pardon, to jsem nepsal já). Naštěstí se na mě ani nepodívala, sedla se přede mě. Závan její určitě nové voňavky voněl jako čínské nudle s kebabem. Byl jsem v opět zase v nebi, ale už doopravdy. ! Musím s ní nějak navázat oční kontakt a promluvit si s ní !
To, ale jak náš mladý hrdina z malého města promluví,zjístíte už v dalším díle našeho příběhu. Pokud chcete podpořit, tak mi prosím pošlete přes email peníze, abych měl na internet a na elektřinu, abych to mohl dopsat. Děkuji moc a prosím 5 hvězdiček a krásný koment. Přeji hezký den
ČTEŠ
Sen ve snu
Storie d'amoreDobrý den, jsem velice rád, že jsi klikl/a na ten velice určitě zajímavý příběh o tom, jak jsem se zamiloval do jedné holky s trošku křivým nosem. Doufám, že se ti tenhle příběh bude líbit a dáš mi 5 hvězdiček, jinak takovou holku dostaneš taky pod...