Ve škole kristy nebyla a po škole mi na fcb neodpovídala tak sem si do večerky koupit něco k jídlu. A vzala si pennyboard. Koupila sem si par rohlíků a dva párky. Při cestě domů sem u restaurace viděla kluka s pennyboardem jak se opírá o zeď. Všimla sem si ze se po mě kouknul ale nevšímal sem si ho. Asi po pěti minutách cesty sem si všimla ze slyším i jiná kolečka než ty moje. Trochu sem zpomalila a zvuk za mnou se přibližoval. Zrychlila sem ale nakonec mě předjel. Ano byl to ten kluk co se opíral o zeď. Předjel mě a pousmal se. Nenechala sem si to líbit a předjel a sem ho. Netrvalo dlouho a uz sme se spolu normálně bavili.
Sedli sme si do trávy... Nebo sme se tam spis navzájem povalili.
"A jak se vůbec jmenuješ?"ptám se
"Tomáš" odpověděl.
" to je hezky jméno"
"Díky jak se jmenujes ty?"
"Klára"odpověděla sem
"A ty bydliš tady?" zeptala sem se po chvilce az kapku trapného ticha..
"Jojo přesně tamhle" odpověděl a ukázal na domek vedle našeho
"To je divný proč sem si te nikdy nevšimla? Bydlim přímo vedle vás 😊"
"Dneska sme přijely.."
"Aha... Hele nemáš zejtra čas? Jdu si zaplavat a necci jt sama" zeptam se
"Ummm... OK" odpoví
"tak zejtra v parku? Okolo šestý,ráno?" cchci tam byt brzy."řeknu
"No jasan" odpoví
"Ok tak ahoj zejtra Mamka u zbude doma"řeknu
"Tak pa rad sem te poznal" odpoví ale to už sem skoro neslyšela jak sem spěchala domů....
Samozřejmě Mamka už doma byla.
Ahmed spustila něco ve smyslu kde sem tak dlouho a kdesi cosi přestala sem ji poslouchat ale to co řekla nakonec mě zarazilo.
"Zejtra si zaplavat nepůjdeš mas domaco vězení."
"Mami ne... Prosím Po dnešku sem se strašně těšila.."
A sakra prořekla sem se ze sem tam s někým byla
"Pročpak" zeptala se Mamka.
Cely sem ji to převyprávěla a potom řekla
"OK tak půjdeš"
