3. KAPITOLA - Dopis od babičky

71 3 0
                                    

---O 3 hodiny později---

,,Ahoj dceruško," políbí mě mamka v vchodových dveřích, ,,jak jsi se tu měla?" No, co pak jí mám asi odpovědět. Vždyť byli pouze 3 hodiny pryč.

,,Dobře,... jsem se tu měla," odpovím. Nikdy nechápu tyto otázky. Kdybych odpověděla, že špatně, začala by se mě vyptávat proč atd. Moje mamka se vždycky o mě hrozně bála, jenom když jsem se zdržela o půl hodiny. 

,,Ahoj tati!" obejmu svého otce. On mi objetí oplatí. Vždycky na mě byl hodný. I když, a to se mu ani nedivím, na mě občas zařve, ale to pouze když zlobím. Nemohu si představit, že bych ho mohla ztratit. Ani mamku. Jsou to moji zákonní zástupci. Rodiče. 

,,Přišel dopis od babičky," přeruší mé přemýšlení mamka, ,,Pojďme ho otevřít!" Sedne si na židli od jídelního stolu, odloží tašky s nákupem a spěšně otevře obálku. Vytáhne z ní docela dlouhý text, na který podivně kouká.

,,Lirro, podej mi prosím tě minulý dopis od babičky," poprosí mne po chvíli. Na co jí je? Na nic se jí nezeptám a poslušně vezmu z poličky babiččino minulé psaní. Přijdu k mamce a podám jí ho do rukou.

,,To je divné," těká mezi starým a novým dopisem, ,,každý text je psaný jinou rukou."

,,Jak to myslíš, jinou rukou?" přidá se táta a podívá se přes maminčino rameno. ,,Ukaž mi to," vytrhne jí z rukou oba dva dopisy, ,,ať se na to také podívám... A máš pravdu, je to jiný rukopis!"

Já pouze mlčím a zmateně se dívám mezi rozrušenou mamkou a zamyšleným otcem nad rozdílným rukopisem babiččiných dopisů. Opravdu je rozdílný? Co když je třeba babička nemocná, a zavolala si někoho, kdo by jí ten dopis napsal?

Chvilku ticha přeruší mamka: ,,Ale tento rukopis jsem už někde viděla, ale nemůžu si vzpomenout kde. Ale určitě ho znám."

,,Třeba je tvoje mamka nemocná, Jacqueline a pozvala si k třeba sousedku, aby jí ten dopis napsala," navrhl táta. Přesná teorie jako ta moje. Ale mohla nám taky zavolat.

,,To je pravda, Adriane, to je pravda. Inu, co pak nám asi píše," a začne číst dopis.

 Inu, co pak nám asi píše," a začne číst dopis

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,A co já? Na mě zapomněla?" zasměju se. Rodiče můj vtip ocení a zasmějí se se mnou. Je to paráda mít takové hodné rodiče. Všechno vám dovolí. Ale když nad tím přemýšlím, nerozmazlují mě tak? ,,Tak pojedeme?"

,,Samozřejmě! - Mimochodem, zapomněla jsem ti to říct. Omluvili jsme tě ze školy. Přeci víš... kvůli sestře. Jak se... ehm... ztratila," řekla mamka nejistě a z řeči jí zněl mateřský strach o její dceru. Moji sestru.

,,Ano, v pohodě, mami. Demeter už mi volala. A dostala jsem vynadáno," podotknu. Maminka se na mě usměje a já jí úsměv oplatím. Rodiče jsou tak hodní. Zůstávají optimističtí i v těch nejhorších chvílích. I když se jim ztratila dcera.

,,Tak, konec řečí, jdeme se připravovat," zvolá táta a my se začneme s mamkou chystat.

***

,,Dceruško, už se těšíš k babičce?" mluví na mě mamka přes auto. 

,,No... samozřejmě! Jistě že!" odpovím. Ale není to podivné? Vždycky mě v dopise zmíní, ale teď ne. A taky ten dopis je psaný jiným rukopisem. Jestli to není nějaká past. Ale,... kdo by přece něco takového dělal? Zkusím si vyjmenovat všechny naše nepřátelé. Babiččina druhá sousedka, moje spolužačky, paní z úřadu a .... už asi nikdo. 

,,Nad čím přemýšlíš naše dcerušinko?" podotkne táta, který řídí. 

,,Ale, nad ničím. Nad kravinami, co se mi zrovna honí hlavou. Ale nepřipadá vám to divné? Jiný rukopis, babička mě nezmínila. Není to, ehm, nějaká past?" řeknu a rodiče se na mě tázavě podívají a zvednou obočí. 

,,Ale proč by to někdo dělal? Ty máš myšlenky, Lirro...," poví mi mamka, ,,a ty Adriane řiď! Ať nenabouráš!" Ta se na tátu otočí a prohlédne ho pohledem takovým, že i mně naskakovala husí kůže. To ona dokáže. Mamka mezitím vezme mobil do ruky a otevře internet a začne si ho prohlížet.

,,Mami, tak co? Půjdu na tu školu? Na Školu Živlů?... Mami, posloucháš mě?" 

,,Počkej, teď si čtu zprávy. To jsou ale lži..," prohlíží si mamka zprávu o jakémsi člověku a nevěřícně kroutí hlavou. Já nechápu, proč to čte. Vždyť tam lidi píšou je na jen samé lži a ona to moc dobře ví. Po chvilce vypne mobil a položí ho. ,,Prý někdo zahlédl člověka v černé kápi a s jizvou na obličeji a hned to dává do zpráv. Ach ty obyčejní lidé... jsou bláhoví."

Tak, máme tu další kapitolku. Moc se omlouvám, že nevyšla dřív. A jen tak, co si myslíte o tom dopise? Kdo ho podle vás napsal?

-Barbara123

Kouzelná: V Zajetí Moci [KOREKCE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat