Pokoj 205

VII. //Jeho kouzlo

Dny plynuly jako voda a já se začal se Sehunem cítit jako s mým skutečným přítelem. Každý den byl něčím výjimečný. Bral mě na večeře, procházky, do kina, na nákupy a konečně se mi začal otevírat. Pořád opakoval, jak bude pátek výjimečný a já se nemohl dočkat, protože ať už to bylo cokoliv, Sehun si vždy připravil nějaké překvapení a já nestihl žasnout, kam na ty nápady chodí.

Byl páteční večer, když mě beze slov vzal za ruku a výtahem nás vyvezl do posledního patra dormu. ,,Dnešní překvapení se nachází v této budově," vysvětlil a bez varování mi zavázal oči hebkou látkou. 

,,Ale no tak," vyhrkl jsem, když se před mýma očima rozprostírala černočerná tma. 

,,A nenatahuj ruce," poručil, jako by dopředu věděl, co chci udělat. 

Chytl mě za ramena a pomalým krokem mě vedl kdovíkam. Když se objevil schod, řekl: ,,Schod." Když jsme změnili směr, řekl: ,,Doprava, doleva." Připadalo mi to jako věčnost, než se hedvábná látka svezla po mém obličeji a odhalila mi výhled na obrovský krytý bazén na střeše budovy se spoustou jídla na zakulaceném stole u oken. 

,,Je jen pro nás," šeptl Sehun za mými zády. 

,,Čím mě ještě nepřekvapíš," zasmál jsem se s úžasem v hlase. 

Společně jsme zavítali do převlékárny a já si mohl jako obvykle vybrat ze spousty plavek. Nechápal jsem, proč je jich tam tolik, není fuk, které budu na sobě mít? 

Voda byla příjemně teplá a nejlepší byl výhled na město. Sice jsme nebyli moc vysoko, ale osvícené budovy v dáli tvořily jakýsi hezký obraz, na který bych chtěl koukat věčně. Ani jsem si během toho neuvědomil, že ke mně připlaval Sehun, prohlížejíc si můj zaujatý výraz. Jeho dlaně mě přidržovaly a jemně putovaly k mým bokům, kde se zastavily. Věděl jsem co přijde. Nebo jsem si to spíše přál. 

A on mi to přání splnil. 

I přes malý moment překvapení a šoku jsem s jeho hebkými rty spolupracoval a užíval si tenhle okamžik do poslední vteřiny. Mé ruce objímaly jeho široká ramena a z tělesného tepla jsme se dostali do bodu varu, kdy byl každý dotek jako elektřina v každé buňce mého těla. Když jsme se od sebe odtáhli, donutilo nás to oba k úsměvu. Připadal jsem si jako zamilovaná holka procházející pubertou, protože každý jeho dotek, úsměv nebo polibek mi způsoboval chvění tančících motýlků v mém břiše. Chtěl jsem pokračovat, znova pocítit hebkost jeho rtů, které skrývaly jistou něhu, ale bál jsem se udělat něco proti jeho vůli. Když jeho dlaně podepřely má stehna, obtočené kolem jeho pasu, odvážil jsem se jít svému chtíči naproti. 

Znova jsem si přivlastnil jeho rty a pevněji obtočil své nohy kolem Sehunova těla. Tentokrát to bylo trochu jiné. polibky byly o něco dravější, chtivější a vášnivější, jako kdyby nikdy neměly skončit. Chvíle zastavení nám dala příležitost pobrat trochu dechu a vstřebat pocity z uplynulých minut. Jeho paže mě stále nadnášely, udržujíc mou hlavu v jeho rovině. Koukal jsem do jeho očí, zkoumal každou vrásku na jeho obličeji a studoval všechny pohledy, které mi dával. 

Bez ohledu na to, jak krátce jsem ho znal, jsem věděl jedno. 

Jeho kouzlo si mě obmotávalo kolem prstu s každým dnem pevněji a já se nehodlal bránit. 

Eheheh, kolik měsíců to bylo? Tři? Nebo snad déle, pět? 

Moc jsem se k psaní tohoto příběhu neměl, to vám povím s klidem v duši, ale nejsem slepý, abych si nevšiml, kolik lidí tenhle příběh hodnotí týdně a tak jsem si řekl: ,,Hmm, Alexi, myslíš si, že chtěj vědět, jak to skončí?" a tak jsem si odpověděl: ,,Hmm, možná máš pravdu, asi bych měl něco už vydat, co?" 

No, jestli budou kapitoly vycházet pravidelně vám fakt neřeknu, ale snažit se můžu xdd