[ON HOLD] Shooting Stars (cz, BMTH)

Two

Oliver
Odemkl jsem dveře a tiše proklouzl až do kuchyně, kde jsem si vzal něco na jídlo.

Už jsem byl na schodech když se za mnou ozval hlas, který patřil našemu Veganovi. Ehm, pardon Mattovi.

„Kam zdrháš, Sykesi?"

„K sobě do pokoje?" Odpověděl jsem mu otázkou.

„Ne, půjdeš hezky za mnou dolů a do obýváku." Oznámil mi a já ho raději poslechl.

Přišel jsem dolů, kde byli všichni.

„Co se děje?" Zeptal jsem se.

„Zaprvé: nelíbí se nám jak se všem vyhýbáš. Zadruhé: jedeme za čtyři týdny na tour a potřebujeme tvoji pomoc s programem. A zatřetí: děláme si o tebe starost." Dokončil svůj monolog Matthew. Sedl jsem si k nim, na zem, protože jako vždycky na mě nezbylo žádné místo.

Zničeho nic mě Lee vytáhl na nohy a shodil na místo kde seděl on a sám si sedl na zem. Usmál se na mě. Tak jo...

„Tak s čím chcete pomoct?" Zeptal jsem se jich a konečně se pustil do jablka které jsem si vzal.

|||

Konečně mě propustili a já si mohl jít lehnout. Naštěstí si nevšimli že jsem až moc mimo.

Kašlal jsem na sprchu a rovnou šel spát.

Nemohl jsem usnout, neustále jsem se převaloval, nemohl jsem zapomenout na tu holku, Melony. Se mnou to už není dobrý.

Rozhodl jsem se s tím pokoušením o to abych usl skončit.

|||

Už jsou to tři týdny co se s Melony známe. Vždycky jsme se scházeli na mostě. Dneska to chci změnit, domluvili jsme se že za ní přijdu a půjdeme k nám. Stali se z nás přátelé až za hrob. Nenechám ji spadnout do toho samého, do čeho jsem spadl já...

Kluci se mě už hodněkrát ptali kam tak pozdě chodím, byl jsem donucen jim to říct.

Stojím před dveřmi jejího domu a netrpělivě čekám.

Konečně se otevřeli dveře a v nich stojí Mel. Naše tričko, černé kalhoty, černé tenisky, a svoje klasicky sčesané krátké bílé vlasy. 

„Ahoj!" Pozdravila mě s úsměvem když zamkla dveře.

„Ahoj." Oplatil jsem jí a oba jsme se vydali k mojemu autu.

Cesta byla v tichosti, ne v tom nepříjemném.

Přijeli jsme k domu, kde bydlím i s klukama.

Vystoupili jsme a Melony si začala nervózně hrát s rukama.

Chytil jsem ji za ruce a podíval se jí do očí.

„Uklidni se, nejsou to moji rodiče, jsou to mojí přátelé a spoluhráči v kapele. Jasan?" Koukla se mi do očí. Musela zaklonit hlavu přece jen je asi o hlavu menší.

„Dobře..." Kývla mi na souhlas a já pustil její ruce. Vešli jsme dovnitř.

„PARTOOO!!" Zakřičel jsem na celý dům. Kluci přiběhli dolů ze schodů, divím se že se na schodech nezabili. Paka...

„Takže parto, tohle je Melony Nicholls." Řekl jsem a ukázal na Mel.

„Ahoj." Řekla trochu nejistě.
Matthew vyvalil bulvy. Divím se že mu nevypadli.

„Ahoj, sestřičko." Řekl a všichni jsme, až na Matthew, stuhli překvapením. Matthew rychle obejmul Mel. Zahlédl jsem že Melony po tváři stékají slzy, taky obejmula Matthewa. Mel se odtáhla.