Láska v Labyrintu

Kapitola 1: Kde to jsem?

Tma. Strach. To jediné co jsem cítila. Pootevřela jsem oči a podívala se. Okolo mě byli ňáké krabice. Podívala jsem se co je nade mnou: jenom tma a přes ní sluneční paprsky, které mi bily do očí. Musela jsem se otočit na bok.

A sakra..slyším hlasy. Přibližují se.začínám se bát.

Výtah jel stále nahoru. Ležela jsem na boku a dělala jsem že jsem mrtvá.

Poté se výtah zastavil. Yes! Konečně! Říkala jsem si v hlavě. Ale..co bude teď? Prolítala mi myšlenka: "co když mě zabijou?" A dost..uklidni se. Říkala mi druhá část mozku. A poté jsem slyšela že někdo otevřel dvířka od klece.

"Co tam tak stojíš? Skoč tam"

Uslyšela jsem ňáký hlas. Hlas který zněl jako kdyby někoho chtěl zabít.

"No jo furt." Řekl někdo s NÁDHERNÝM HLASEM. Poté jsem jen slyšela jak ke mně někdo skočil. Byl asi 1 centimetr ode mne.

" Kluci? Je to holka." Jako fakt?! "Je to holka" ?!! 😂 Oni snad v životě neviděli holku nebo co? xD

" Pane Bože.. Newte? Udělej s ní něco. Nemůže tam jen tak ležet." Řekl někdo ze zhora.

"Hej holka.." řekl ten Newt."Vstávej" řekl. A já jsem se otočila na záda a pomalu jsem otevřela oči. "OMG. Ten je tak hezkej! " Říkala moje hlava. Sedla jsem si a on mi řekl: " já jsem Newt" a já jsem se ho zeptala: "jak to že si na NIC nepamatuji?" Řekla jsem vyděšeným hlasem. "To je normální. Na svoje jméno si vzpomeneš."

Poté se Newt zvedl a vylezl z klece. Podal mi ruku aby mě z té klece vytáhl. Chytla jsem se jeho ruky. Tak hebké ruce?! Řekla jsem si v hlavě. Držela jsem ho za ruku, a on mě vytáhnul na horu. "Pane Bože...to jako tady budu tvrdnout celý život?!" Zeptala jsem se Newta. Protože jsem viděla obrovský plac a několika metrů vysoké zdi které byli okolo. "No budeš tu tak dlouho dokud Miniho nenajde cestu ven."  Postavila jsem se před něj, a zírala na něj. "A to bude za jak dlouho jako?!! Křikla jsem na něj. "Jak to mám jako vědět? Si za ním jdi a zeptej se ho ne?' Ne to je dobrý. Odpověděla jsem. Ale co teď? Zeptala jsem se Newta. "Ukážu ti co tu všechno je atak." Řekl Newt. "Ok" odpověděla jsem mu.

Pokračování příště ;)