Láska v Labyrintu

Kapitola 4: Newte? co to děláš?!

( video nemá mít NIC společného s kapitolou )

"Hej Klaro, probuď se." Řekl mi někdo. Já jsem se otočila na záda a pomalu otevřela oči. "Ale, ale, princezna na hrášku se vzbudila jo?" Řekl Newt a ušklíbl se na mě. "Ha ha.." řekla jsem ironickým hlasem. " No táák...vstáveeeej!" Křikl Newt. "No jo.." řekla jsem otráveným hlasem. Poté jsem si sedla na houpací síť a promnula si oči. "Newte?" "Ano? Co potřebuješ?" Řekl Newt. "Máš ňáký..ehm. čistý oblečení?" Zeptala jsem se ho. "No jako něco by se našlo. Proč?" Řekl. "Proč?! Tak se koukni co mám na sobě! A do toho to smrdí jako když si prdne tchoř!!" zakřičela jsem na něj. "Jo? Tak to abych si zkontroloval..." Řekl a usmál se na mě. Poté ke mně pomalu přišel, klekl si přede mne, a začal moje tričko čuchat. Měla jsem co dělat abych nedostala záchvat smíchu. Newt mi pořád čuchal triko.

"No Newte..ty úchyláku!" Řekl Thomas a já jsem chytla záchvat smíchu.

Newt se potom zarazil, a stoupnul si a řekl: "Hele Tommy, není to jak si myslíš že to je." "Ne? Tak mi jako vysvětli proč...ehm...to..!'' Křikl Thomas na Newta. "No to se budeš muset zeptat jí." Řekl Newt a ukázal prstem na mě. "Čemu se směje?" Zeptal se Thomas. "Jak to mám vědět?!" Odporoval mu Newt.

Já tam jen seděla a měla asi ten největší záchvat smíchu v životě. Musela jsem vypadat jako někdo kdo právě utekl z Bohnic.

"Tak jo..Klaro...zase se uklidníme jo?" Řekl Newt a já jsem se pořád smála jako ňákej ichtyl co právě utekl z ústavu. "No už jsem asi v poho.." řekla jsem Newtovi, ale POŘÁD jsem se smála. " A dost!!! Máme být za půl hodiny na snídani!!! Tak se laskavě zklidni jo?!" Křikl Newt a mě ztuhnul úsměv na tváři. "Jo, a máš teda ňáký oblečení?" Řekla jsem a přestala se smát. "Jo. Čekej něco ti najdu.„ řekl a šel k jeho houpací síti a začal tam něco hledat. Po asi 1 minutě držel v ruce šedý triko a maskáčové kalhoty. Přišel ke mně a podal mi to. "Díky" řekla jsem mu a usmála se na něj. On se na mě také usmál.

Zvedla jsem se a šla do sprchy.

Když jsem tam přišla, tak tam byla jen 1 sprcha a umyvadlo nad kterým viselo zrcadlo. Vedle umyvadla byl háček a z něj visel ručník. "Ten se bude hodit" řekla jsem si v hlavě. Svlékla jsem ze sebe špinavé oblečení a hodila ho na zem. Vlezla jsem do sprchy a zapla vodu. "Áaaa!" Jekla jsem protože jsem zapla vodu a z kohoutku tekla hrozně studená voda. A pak jsem asi 3 minuty nastavovala teplou vodu. "Konečně" řekla jsem když jsem nastavila teplou. Na zemi leželo něco jako přírodní mýdlo. Tak jsem to zvedla a začala si to patlat na tělo. Celkem to vonělo. Tak jsem tam tak stála a najednou jsem slyšela jak někdo přišel do budovi.

Slyšela jsem kroky které se blížili ke mně.

Poté někdo zaklepal na jednu ze sprch. Jak jinak než na mojí. "Klaro? jsi tu?" Zeptal se hlas. "Kdo je to?'' zeptala jsem se viděšeným hlasem. "To jsem já. Newt." Řekl a než jsem stačila ze sebe něco vidat, Newt otevřel dveře od sprchy. "Jsi normální?! Asi ne když mi lezeš do sprchy!!" Zakřičela jsem na něj a okamžitě jsem si vzala na sebe ručník. Jenže ten mi byl asi jen do půlky těla.

"No co po mě chceš?" Zeptala jsem se Newta. "Potřebuji ti něco říct.." " Tak dělej. Nemám na to celej den." "Víš, já tě.." začal a já jsem ho přerušila a řekla jsem: "Miluju? Nenávidím?" Začala jsem hádat a on řekl: "Miluju tě. Už od tý doby kdy jsem tě vytáhl z klece."

Já tam jenom tak stála a zírala na něj.

"A tos mi to MUSEL říct zrovna VE SPRŠE?!" Křikla jsem. '' No vlastně jo. Chtěl jsem aby nás NIKDO neviděl.''

Poté ke mně pomalu přišel blíž a já jsem cítila jeho rty na těch mích. Ale jen chvíli protože hned jsem ho od sebe odstrčila.

"Co je?" Zeptal se Newt když jsem ho od sebe odstrčila.

"Já, já, nevím. Všechno mi přijde tak..divný, a, a je to na mě moc na rychlo" odpověděla jsem.

"Ty ses asi nikdy s nikým nelíbala co?" Zeptal se mě a já jsem se na něj tázavě podívala.

" Děláš si srandu?!! Jak to mám asi vědět?!!! Vím jen jednu věc, a to tu že se jmenuju Klara. A ty po mě chceš vědět jestli jsem se s někým líbala?!!" Křikla jsem na Newta.

"Tak sorry no.. a ty mě asi nemiluješ co?" Zeptal se Newt a udělal smutný oči.

"No jako..já nevím..hele dnes až se nikdo nebude koukat, tak ti taky něco řeknu." Řekla jsem mu.

"Okey" řekl a mrknul na mě.

"Hm..tak čau." Řekla jsem a on okamžitě zmizel.

Vylezla jsem ze sprchy, usušila se a vzala si čisté oblečení od Newta. Poté jsem vyšla ven z budovi. A hádejte kdo u ní stál. Newt. Jak jinak že jo..

"No konečně.." řekl a podíval se na mě. "To ti to trvalo ňák dlouho ne?'' řekl.

"Netrvalo by to tak dlouho kdybys za mnou NECHODIL. Víš'' řekla jsem mu s úšklebkem.

"No co..já ti to musel říct." Řekl.

Poté jsme šly na snídani. Když jsme přišly do jídelny, tak tam byli všichni. Ale, někdo tam nebyl..Thomas a Gally.

"Kde je Thomas a Gally?" Zeptala jsem se Newta a podívala se na něj.

"Nevím. Ale přijdou neboj" řekl a znovu na mě mrknul. Poté jsme přišly k jednomu ze stolů, s sedla jsem si vedle Newta.

V jídelně nikdo nejedl. Všichni jsme čekali na Gallyho a Thomase.

Po jedný minutě, přišel Thomas. Šel k našemu stolu a sednul si naproti Newtovi.

A potom to nejhorší...

Přišel Gally.

Konec.

Pokračování příště...

Tato kapitola má 970 slov. 😅

A chtěla bych vám mooooooc poděkovat za #24 v kategorii labyrint. 😍😘😍😘😍😘😍😘