1. Kapitola

177 13 0
                                    

Je velice pochmurné ráno dnes se vzpomíná na padlé při bitvě o Bradavice.  Už je tomu rok během kterého se mi podařilo dát Bradavice opět dohromady. Bradavice nikdy nebudou takové jako dřív hodně se změnilo vlastně i já jsem se změnil skoro až k nepoznání. Jsem teď o dost milejší na žáky,  protože si  toho hodně zažili.  Taky někteří starší žáci  zůstali a stali se z nich učitelé jako například Potter a učí obranu proti černé magii a další. Dneska je 1. Školní den ale bude zvláštní protože se budou nejen prváci rozřazovat, ale také se představí učitelé a navíc budeme vzpomínat na tu hroznou událost.  Já jako ředitel mám povinnost tohle všechno uvést a seznámit i s novými pravidly. 
Tak je to tu,  Hagrid už jistě odvádí žáky  ke škole a tak se vydám do velké síně kde je již vše připraveno. Stoupnu si na své obvyklé místo a než přijdou tak se dívám okolo,  všude to tu připomíná Brumbála měl jsem ho velice rád,  ale nemohl jsem jinak doufám že ze mě bude dobrý ředitel.   Z mích myšlenek mě vytrhne otevírání dveří a vstupu žáků do haly.
Nasadím úsměv a začnu s proslovem.
,, Vítám vás studenti v tomto roce.  Vím že jsme měli velice těžké období,  ale hrozba je zažehnána a Bradavice se opět dali dohromady. S radostí vám představím nové učitele... "
Začal  jsem postupně představovat učitele a pak proběhlo rozřazení.  Nakonec všichni začali jíst a po jídle se vydali do svých komnat.  Když jsem došel do té své tak jsem měl z prvního dne velice dobrý pocit a myslím, že tenhle rok to půjde velice dobře.  Z jedné strany jsem rád,  ale také mě tíží že jsem stále nenašel řešení jak opět Minervu přivést k životu.
,, Ach Minervo jak mi moc chybíš. "
S těmito slovy jsem ulehl do postele a usnul.

Minerva:
Padla jsem sice v boji,  ale něco mě tu stále drží a já tu stále jsem.  Sice mě Severus nevidí ale stojím při něm.  Byla jsem u toho když dával opět dohromady Bradavice a měla jsem z toho velice dobrý hřejivý pocit.  Stála jsem u něj když vítal studenty a viděla jsem na něm velké změny a hlavně v jeho chování vůči studentům.  Tohle je ten Severus,  kterého jsem  v něm celou dobu jen já a Brumbál viděla.  Viděla jsem ho když některé noci probrečel při vzpomínce na mě i já ho milovala,  ale nikdy jsem mu to neřekla. Když si lehl Tal jsem si lehla k němu a lehce ho pohladila po tváři.
,, I ty mě chybíš Severusi,  ale neboj zůstanu při tobě."

Mystery of MagicKde žijí příběhy. Začni objevovat