Cesta do minulosti

NÁSTĚNNÁ MALBA

„Co to je?! ” vykřikla Jass
Kolem krku jí visela malá příšerka. Vůbec nevěděla kde je,  ale podle jejích znalostí dějepisu nejspíš pravěk v Japonsku. Utíkala co jí síly stačily,  ale nikam se nedostala.
„Pomůže mi někdo?”tápala Jass
Z křoví vyskočily dvě tmavé postavy ozbrojené až po krk zbraněmi.
„Jsme nindžové, já jsem Tshoko-Ma a on je Ketsuki-Tama, ” představil je nindža.

„Kam jdeme? ” Tázala se Jass
„Do našeho sídla, ”ozvalo se ze křoví

Jass žádné sídlo nepoznala,  ale nindžové ji pobídli,  aby vylezla po stromech nahoru.
Jass se ozvala:„Ale já neumím šplhat!”
Po krátkém vybízení nindžů však ustoupila a zkusila vylézt aspoň metr. Zjistila ale, že její schopnosti se přiuspůsobily podmínkám nindžů.
Na samém vrcholu stromů nakonec byla rychleji než oba nindžové.
„Odkud vlastně si? ”začal jeden z nindžů, zatímco procházeli stromovými uličkami.
„Z budoucnosti, ” odpověděla podezíravě Jass
Pokračovali dál úzkými uličkami.
„A kam vlastně jdeme? ” zeptala se nindžů
Žádná odpověď se neozvala.
Záclony visely z akáciové tyče dolů. Samotné záclony byly zhotoveny z bambusu,  ale překvapivě nebyly duté. Jass zjistila,  že jsou plněné Gúrygocimou, vzácnou šamanskou bylinou. Jass si ani neuvědomila, že nabrala vědomosti jako by v této době žila již tisíceletí. Tato bylina účunkuje proti stresu a vypouští malé zelené obláčky.
„Další vetřelec?!” zadunělo za záclonami.
„Tato dívka tvrdí, že je z budoucnosti šéfe a dokonce nás předběhla ve šplhu," opatrně odpověděl Tshoko-Ma.
Bílý nindža sedící na křesle z akácie se podíval na nějakou nástěnnou malbu. Byly z ní čitelné jen určité věci:modrý svítící kámen a dívka,  co se ho snaží sebrat. Jass nakonec došlo,  že by to mohla být ona.
Ukvapeně se zeptala:„ Kde je ten kámen,  potřebuji ho! ”
Poté pošeptal nindžovi Ketsuki-Tama:„Musíme ji připravit”