Sousedé /Shawn Mendes/ (Dokončeno)

#2 Zase ony...

Koukla jsem se co napsala Rebecca

Rebecca - jsi v pohodě ?

Rebecca - jak jsi na tom?

Rebecca - kdy tě mohu navštívit?

Rebecca - bojím se o tebe

Rebecca - Ty krávy barbiny mají kvůli tomu velký problém a to hodně velký...

Rebecca - odepiš až budeš moc... Máme tě rádi...

Jessi - žiju neboj ! Jo už jsem v pohodě i když břicho zabolí tak jsem v poho. Dnes mě můžeš už navštívit. A neboj se o mě už...

Rebecca - omg !!! Ani nevíš jak jsem ráda že ti nic není

Jessi - jo no. Kdy mě navštíviš?

Rebecca - půjdu tě navštívit co nejdříve i když bych mohla i dnes.

Jessi - je to na tobě ... Už musím za chvilku mě dojde zkontrolovat sestřička.

Rebecca - okk ahoj...

Zajímalo by mě co mi napsal Shawn..

Chtěla jsem se kouknout ale došla sestřička že tu mám návštěvu..

Do místnosti vešla mamka a za ní Shawn ...

Mamku jsem silně objala a i Shawna ...

Vlastně mohu za vše poděkovat Shawnovi.

Všichni jsme si povídali strašně dlouho...

Mamka šla pro dvě kávy a já tam zůstala se Shawnem..

Chytl mě za ruku a dal mi pusu na čelo ...

"Ani nevíš jak jsi mi chyběla a jaky jsem měl strach..." Řekl mi a dal mi pusu na čelo.

Usmála jsem se na něj...

"Nemusíš se bát" řekla jsem mu

Po chvilce došla mamka a sní i Rebecca

"Chyběla jsi mi!" Vyjekla a padla mi kolem krku

"Ty mě taky" usmála jsem se na ni

"Tohle už mi nedělej ! Prosím" udělala na mě psí oči
"Neboj" obejmula mě ještě jednou a začala mluvit o všem možném a hlavně mluvila o tom jak na tom špatně jsou ty barbiny.

Prý ze nejlíp na tom jsou Lia , Camela a Rozet... Jedina Rozeta a Lia u toho nebyly a Camela do mě ani nepichla prstem.

Jinak ty ostatní 4 barbíny mají dost problémů.

******************************

"Pane doktore ... Kdy mě pustíte domu?" Zeptala jsem se , protože jsem chtěla co nejrychleji už domu.

"Nejpozději za týden" odpověděl mi a odešel ....

Aspoň už mohu trochu chodit.

Stoupla jsem si a šla k oknu.

Koukala jsem jak kapaji kapky deště na zem ...

Je to tu hrozné... To ticho mě nutí přemýšlet.

Slyšela jsem zaklapnutí dveří když jsem se otočila , tak predemnou stal Shawn...

"Ahoj" řekla jsem mu a usmála se na něj.

"Ahoj. Jak se máš?" Zeptal se mě.

"No je to tu hrozné... To ticho mě nutí přemýšlet ale jinak se mám dobře" obejmula jsem ho a on si mě k sobě přitáhl.