Narozeniny

162 16 1
                                    

Znovu jsem se probudila pár minut po dvanácté. 

"Hmmm, tady to voní!" Prohlásila jsem, když jsem přišla do obýcváku.

"Ty už jsi vzůru?"

"Néé, jsem náměsíčná."

"Tak to jo...a všechno nejlepší k narozeninám!"

Nechápavě jsem se na tátu podívala.

"Ty jsi vážně zapomněla na svoje narozeniny?" Smál se táta.

"Asi to tak bude." přidala jsem se k němu. Po výborném obědě mně táta poslal k sobě do ložnice, že prý tam pro mně má dárek. Vstala jsem a namířila jsem si to k němu do pokoje. otevřela jsem dveře a zůstala stát jako opařená. Přede mnou sedělo štěně border kolie a okolo sebe měla žrádlo a vodu. Když mně spatřil stoupl si a začal vrtět ocasem. V tu chvíli jsem si všimla, že to je kluk. Okamžitě jsem věděla jak ho pojmenovat..... Niall. Po mém miláčkovi z One Direction. 

"Ó můj bože! Tatí, lepší dárek neexistuje!" Skočila jsem mu kolem krku.

"Myslíš?" Usmál se a podal mi kousek papíru. Já si ho pečlivě prostudpvala a hned jak sem si všimla, že to je lístek na koncert 1D začala jsem pištět a skákat. Když jsem se uklidnila, objala jsem tátu a dalu mu velkou pusu na tvář.

"Koncert je přesně za týden v sobotu, takže máš 7 dní na přípravu, ale jelikož je to v německu, tak tě tam odvezu, ale budeš tam muset přespat v hotelu, jelikož mám noční." 

Souhlasila jsem a šla připravit Niallovi "jeho koutek". Chvíli jsem si s ním hrála a pořád volala jeho jména aby si na něj zvykl. Asi po třech hodinách přišel na to, že když zavolám Nialle myslím aby ke mně přiběhl. Ještě chvíli jsme to doma nacvičovali a pak jsem ho pustila ven. Jelikož je dvůr oplocený, neměl kam zdrhnout. Byl strašně roztomilí, když si hrál ve vysoké trávě a pokoušel se chytat hmyz. 

"Nialle!!" Zavolala jsem si ho.

"Ták je hodnej!" pochválila jsem ho když přiběhl na jedno zavolání.

"Aha ty si volala psa." Ozvalo se vedle mně. Okamžitě jsem se otočila na zdroj zvuku. 

"T-t-ty j-jsi N-n-niall H-horan" koktala jsem.

"Ano." Mrknul na mně a přišel blíž.

Ale co tady děláš?" 

"Bydlim, koupil jsem tehle baráček." Ukázal na největší byt na dvoře.

"Aha"

"A vlastně, proč se tvůj pes jmenuje Niall Horan?"

"Po tobě, po mém oblíbenci z One Direction a nejvís sexy členovi ." Smála jsem se a trochu zrudla.

"Ále, nepřeháněj....hele rád by jsem s tebou kecal ale musím jít vybalovat, večer přijedou kluci." 

"Aha tak ahoj."

"Ahoj, zase někdy." Usmál se a odešel.

otevřela jsem dveře a Niall mi proběh mezi nohama.

"Bacha nebo si tě zašlápnu!" Okřikla jsem ho. Ale on se s nezájmem věnoval žrádlu. 

"Tatí, měla jsem pravdu,vedle nás bydlí Niall Horan!" Vletěla jsem za ním do kuchyně. 

"A dneska za ním přijedou kluci!" Dodala jsem.

"Tak vidíš, nemusel jsem kupuvat ten lístek." Smál se.

"Ale musel!" Vyplázla jsem na něj jazyk.

Začali jsme se oba smát.'

"Hele co kdyby jsme si zajeli na večeři do prahy(Dvůr je ve vesnici blízko prahy), když máš ty narozeniny?"

"Jasně!"

Táta vstal, vzal klíče od auta a už jsme mířili ven.

"Ale nemůžeme tady nechat psa amotnýho, co když něco rozkouše?" Panikařil táta.

"Mám nápad." Problesk mi hlavou, ten nejšílenější nápad, za celej můj život. Došla jsem pro psa a poté zazvonila na Nialla.

"Ano?" Vykoukla ze dveří jeho blonďatá hlava. Když mně spatřil široce se usmál a vylezl ven ze dveří. 

"Promiň, že otravuju ale pohlídal by si mi Nialla? Jedem s tátou pryč a bojíme se, že by něco rozkousal." Usmála jsem se

"Jasně, rád ti ho pohlídám." Opětoval mi úsměv.

"Děkuji!" Skočila jsem mu kolem krku.

"P-promiň." zrudla jsem a rychle se odtáhla.

"Neva." Věnoval mi další z jeho usmrcujících úsměvů.

"Tak ještě jednou děkuji!" Dala jsem mu Nialla a běžela za tátou k autu. přijeli jsme do nejbližšího nákupáku v praze. Vyběhla jsem z auta a rychle běžela k samootvíracím dveřím. Vešla jsem mezi obchody a čekala na tátu.

"Konečně...hlemýždi!" Rýpla jsem do něj, když se konečně uráčil dorazit. Oba jsme zamířili do naší oblíbené restaurace. 

"Tak co si dáte madam?" 

"Hmmm asi smažák s hranolkama."

Táta objednal jídlo a já mezitím našla nějáké volný stůl. Jídlo, které táta přinesl krásně provonělo místo, na které jsem si sedla. Když jsme dojedli, šli jsme se ještě projít do nějákých obchodů.

"Hele nechceš už jet? Je osm." Drknul do mně táta, když zamilovaně koukal na plakát 1D. Stále jsem nemohla uvěřit, že Niall, ten kterého miluji bydlí vedle nás.

"Jasně ale měli by jsme Horanovi koupit pizzu, za to že nám hlídá psa!" 

"Tak na...tady máš peněženku a sejdeme se v autě." Podal mi táta svou peněženku a odešel. Já běžela k pizzerii a objednala sýrovou pizzu. Ale než byla hotová, neodolala jsem a musela si jít koupit bubble tea. Když jsem přišla zpět k pizzerii, akorát volali moje jméno. Rychle jsem tam doběhla, zaplatila, popadla pizzu a běžela za tátou do auta. 

"No konečně" Řekl táta a nastartoval.

"Hele a ten bubble tea byl k pizze nebo co?" Zasmál se.

"Ne ten jsem si koupila." Uculila jsem se. Táta si jen povzdechl. Konečně jsme dorazili domů. Čapla jsem pizzu, bubble tea a běžela k Niallovi.

"Ahoj Nialle, tady máš něco k jídlu za hlídání psa!" Vychrlila jsem na něj, jen otevřel dveře.

"Páni, děkuju! Hele nechceš jít na chvíli dál, chtěl bych tě seznámit s klukama." 

Prosebně jsem se koukla na tátu. 

"No fájn můžeš ale já mám zejtra raní takže za hodinu doma, jinak bys mně vzbudila a já bych zaspal do práce." Smál se

"A co kdyby tady přespala?" Zeptal se ho Niall. Já myslela, že omdlím, můj idol se ptá mého táty, jestli u něj můžu přespat a to mně zná ani ne den.

Niall šel s mým tátou trochu stranou a o něčem spolu mluvili. Já jen prosila boha aby to táta dovolil. Po chvíli konečně přišli.

"Tak nakonec tu můžeš spát." Řekl mi táta, dal mi pusu na čelo a šel domů. Já už jsem jen Pomalu následovala Nialla do obýváku, kde byl zbytek skupiny.


Tady je další část. Děkuji vám za vaše reads a votes! :3 Strašně mně to potěšilo! :))

PředmluvaKde žijí příběhy. Začni objevovat