Ráno jsem se probudila a šla jsem do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla a lekla se jak vypadám. Nedivím se, protože v jednu hodinu přišel Peter a šli jsme na střechu a tam jsme seděli tak půl hodiny a skoro jsem tam usnula. Stála jsem před zrcadlem asi dvě minuty. Byla jsem hrozně unavená, tak jsem se vydala pomalým krokem do pokoje. Stoupla jsem si před skříň a vybrala si oblečení. Vzala jsem si černé džíny a černou mikinu. Šla jsem do kuchyně a vzala si jablko. Zapnula jsem mobil a u toho jedla. Chvíli jsem byla na mobilu a projížděla instagram. Když jsem dojedla, šla jsem si vyčistit zuby a trochu se namalovat. Sčesala jsem si vlasy do drdolu, vzala klíče, mobil, batoh a šla na autobus.
Přišla jsem na zastávku a čekala. Autobus konečně přijel a já jsem nastoupila. Hrozně jsem se těšila na Petera, tak jsem ho vyhlížela. Nikde nebyl. Vždycky jezdí se mnou. Sedla jsem si a začala jsem vytáčet Petera, ale on mi to nebral. Co když se mu něco stalo kdyz šel ode mě domů.
Přijela jsem před školu a vystoupila. Šla jsem dovnitř a hledala Petera. Napadlo mě totiž, že ho třeba May odvezla. Viděla jsem Neda, ale bez Petera. Vždycky je s ním. Přišla jsem k němu a pozdravila ho. ,,Ahoj Nede." ,,Jéé ahoj Michelle," řekl. ,,Nevíš kde je Peter?" zeptala jsem se, ale on se zarazil a pak řekl: ,,Peter? Joo jasně Peter, nooo...jááá...nooo...ehm...nevím." Nakonec ze sebe vymáčknul. ,,Je ti něco?" zeptala jsem se. ,,Ne není," řekl rychle. ,,Opravdu?" ,,Jo." ,,Tak fajn." Otočila jsem se a šla jsem do tridy. Hmm je to divný. Jakoby mi něco tajil. Nikdy se takhle nechoval. Sedla jsem si do lavice. Byla jsem tam sama, protože Kate je pořád nemocná.
Když začala hodina, tak Ned nepřišel do třídy a to jsem ho viděla u skříňky. Co se to sakra děje? ,,Pssst," zavolala jsem na Liz. ,,Co je?" zašeptala. ,,Nevíš kde je Peter a Ned?" zašeptala jsem taky. ,,Nevím," pokrčila rameny. Obrátila jsem se zpátky na tabuli a začala přemýšlet kde jsou.
Hodina skončila a já jsem se přesunula ke skříňce. Šla jsem za Liz si povídat. Když tu nebyla Kate, Peter ani Ned, tak mi zbyla jen ona. ,,Opravdu nevíš kde jsou? Já o tom pořád přemýšlím, ale nic mě nenapadá." řekla jsem a koukala na Liz až něco řekne. ,,Třeba šli k doktorovi nebo k zubaři. Neřeš to." řekla a koukala se jinam. ,,Oba v jeden den? To není normální, proč mi neřekli kam šli?" zeptala se, ale ona vyštěkla: ,,Nevím kde jsou a už to neřeš jasný?" Zniceho nic jsem ale vykřikla: ,,Mám právo vědět kde můj kluk je." dala jsem si rychle ruku před pusu abych neřekla nic dalšího. Všichni se na mě začali otáčet a já jsem zrudla jako rajče. ,,Takže je to oficiální, to je skvělý. Peterovo překvapeni zabralo. Jaký to bylo?" zeptala se. ,,Ehmm bylo to super a dal uz se o tom bavit nebudu. Jen mám o něj strach a chci vědět že je v pořádku. Jsem pitomá, jasně že ty to asi vědět nebudeš kde je." ,,Určitě je v pořádku a brzo vrátí," uklidnila mě a objala mě. ,,Mohl mi napsat. On ví že mám o něj vždycky strach když je pryč." řekla jsem se slzy v očích. ,,Právě proto ti to nechtěl říkat..." rychle se odmlčela. ,,Už jdu za chvíli zvoní." řekla a šla pryč. Já jsem tam beze slov seděla a koukala do země. Přemýšlela jsem o tom co řekla. ,Právě proto ti to nechtěl říkat.' Ale co mi nechtěl říct. Určitě to řekl jen Liz kam šel. Mě z toho vynechal. ,,Heej. Takže Peter jo? Taková nula. Máš na lepšího." ozvalo se z konce chodby. Byl to Flash. ,,Tím myslíš na koho?" ,,Třeba na mě?" řekl. ,,Zapomeň. Nikdo z vás nemá na Petera. Nikdo z vás nemá tak zlaté srdce." řekla jsem a odešla do třídy.
Druhá, třetí, čtvrtá a pátá hodina byla stejná jako první. Zas jsem přemýšlela a nedávala pozor.
Přesunula jsem se na oběd. Seděla jsem sama, zase. Neměla jsem náladu se s někým bavit. Hlavně s Liz. Něco mi tají, tak jako Ned a Peter. Měli jsme zas nějaký hnus, tak jsem to hned odnesla a přemístila jsem na chodbu. Vzala jsem si zbytek svačiny a šla jsem ven před školu,protože teď byla volná hodina. Sedla jsem si na lavičku a zakousla se do chleba. Koukala jsem na skejťály jak jezdí na skejtech (logicky :D ). ,,Heej krásko pojď sem k nám." křičeli ti skejťáci. Ohlídla jsem se za sebe jestli nevolaji na někoho za mnou. Ne, volali na mě. ,,No tak pojď si zajezdit." volali. ,,Ne, radši ne." křikla jsem a zvedala se na odchod. Jeden skejťák se ke mně přiblížil a chytl mě za ruku. Trhla jsem s ní. On mě chytl znova a přitáhl si mě blíž. Chtěl mě políbit. Nemohla jsem nic dělat, protože mi držel obě ruce. ,,Nech mě být, pusť mě," snažila jsem se vyprostit z jeho pevně sevřených rukou. ,,Nech jí být," zařval někdo za mými zády.
○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○
Ahooj. Tak je tady po delší době nová kapitola. Kdo si myslíte, že to byl? Flash, Peter, Ned nebo někdo jiný? Napište to komentáře😊
V sobotu odjíždím do Švédska, tak když tam budu mít čas budu psát. Teď ale čtvrtek ne a pátek ještě nevim, nebudu mít totiž čas musím se učit :( . Cestou do Švédska nejspíš určitě, tak se můžete těšit na novou.
A chtěla bych vám strašně moc poděkovat za 500 přečtení. Jste úžasní, moc si toho vážím. 💗
Snad se vám líbila.
~Veru😘
ČTEŠ
Superhero
FanfictionJá a můj nejlepší kamarád Peter chodíme na stejnou střední školu. Zdá se mi ale, že mi v poslední době něco tají.... Změní se něco v jejich přátelství?
