Marvel preferences [CZ]

Who's cutting onions in here?

Dámy, pánové a ostatní zvěrstvo, jsem doopravdy ráda, pokud čtete tyhle řádky, jelikož to znamená dvě věci: Buďto se mi někdo vloupal na účet a řekl si, že by bylo vtipné publikovat mé koncepty rozdělaných prací a nebo se stalo to, v co jste už ani nedoufali! NAVRÁTILA JSEM SE S NOVOU KAPITOLOU! Ano, vím, že to byla strašná doba a že nejsem vůbec aktivní, ale já bych řekla, že tohle je slušný začátek! Chci Vám všem poděkovat za Vaší trpělivost, podporu i komentáře! Vážně si toho vážím a omlouvám se, že mi tato část zabrala takovou dobu, ale doufám, že těch 7700+ slov Vám obměkčí srdíčka a nebudete se zlobit moc dlouho! Taky se chci omluvit, že Strange není v této kapitole sepsán, jelikož jsem nebyla schopná s čímkoliv přijít, upřímně při dopisování Thorovo preference, která zde skoro taky nebyla, jsem měla pocit, že mi mozek tekl už i ušima. Ale slibuji, že pokud dostanu nápad, tak je okamžitě sepsán a doplněn zde + se o tom určitě zmíním v nejnovější kapitole, abyste se mohli vrátit a přečíst si jí. Pokud tedy budete mít zájem, ale nebudu Vás nutit.
Taky bych ráda varovala před Clintovo preferencí, která pro někoho může být možná lehce nervy drásající a trhající srdíčko, pokud máte rádi zvířátka. Čtěte jí na vlastní nebezpečí a pokud jste citliví tvorové, tak si připravte kapesníčky.
Myslím, že tím bych to už mohla ukončit, jelikož mi je jasné, že se už třesete na ten výtvor, co jsem vyplodila z temného koutku mé mysli.

Užijte si čtení a děkuji Akane, která mi pomohla aspoň částečně v jistých částech opravit gramatiku a pravopis, podělila se o svůj názor a obohatit děj.
Clarr a Karin, Vám děkuji za Vaše pevné nervy, jelikož vím, jak často můžu lézt na nervy a děkuji, že jste se mnou vydržely ten bolestivý proces mého stěžování během tvorby! Děkuji za Vaše názory, podporu a omlouvám se!

A na závěr bych strašně moc chtěla poděkovat slečně, které je tato kapitola věnována (Bojím se skloňovat to jméno, abych ho nějak nepohnojila, promiň!), jelikož její komentáře mi vždy donutily se vrátit k rozepsané práci a dotáhnout do až do konce, takže technicky vzato máte tuhle část jen díky ní. UCTÍVEJTE JÍ, ZASLOUŽÍ SI TO! Donutila někoho jako jsem já, abych se vrátila ke psaní, to je slušný výkon! 

Myslím, že tohle je vše, co jsem měla na srdíčku, nyní si již doopravdy užijte čtení a ještě jednou se Vám všem omlouvám, že to trvalo takovou dobu. -W.

Wade

Wade je jedna z osob, co se tváří, že je vždy šťastná, vysmátá a neřeší ničí názory, ale po nějaké době, co jste se vy dva znali, se ukázalo, že většina z toho všeho není pravda. Netrvalo to dlouho a mohl/a ses o tom přesvědčit z první ruky.

Ani ses nenamáhal/a zaklepat. k Wadeovi jsi už chodil/a jako domů, což je něco, co jsi zpočátku nikdy nečekal/a, ale z neznámého důvodu ti tenhle mužíček přirostl k srdci. V obýváku, který byl zaneřáděn papíry a krabicemi od všemožných jídel, účtů a ještě něčeho, co se ti nechtělo zrovna dvakrát zkoumat, jelikož to bylo podivně ochlupené, bylo prázdno. Televize byla vypnuta, na stolku před ní byla nedojezená pizza a na gauči byly pouze Deadpoolovo katany, což značilo, že byl někde tady. Možná spal. Blesklo ti hlavou, ale po chvíli jsi zaslechl/a tiché mumlání, které vycházelo z koupelny. Vydal/a jsi se tam, ale před dveřmi ses zarazil/a a chvíli ses zaposlouchal/a.
"Já nic neudělal..." ozvalo se zpoza dveří, i když to bylo sotva slyšitelné. Zřejmě si opětovně povídal sám se sebou, což bylo na denním pořádku. S touhle myšlenkou jsi plánoval/a počkat na něj na gauči, třeba si i pustit televizi, ale pak Wade pokračoval. "Není to má chyba, že zemřela!" hlas se mu třásl a ty ses zarazil/a. O kom to mluvil? "Nemůžu za to, že zemřela na rakovinu, tati!" jeho hlas opětovně klesl na úroveň slyšitelnosti. Otec? Co jsi slyšel/a, tak jeho otec byl v armádě a už byl pár let po smrti. Nic více jsi o něm nevěděl/a, Wade se tomuhle tématu vyhýbal jak čert kříži a vždy změnil debatu na něco jiného. Opatrně jsi uchopil/a kliku dveří a pootevřel/a je, aby jsi věděl/a, co se uvnitř dělo. Nechtěl/a jsi narušovat jeho soukromí, ale měl/a jsi o něj starost. Pocit vinny bude muset chvíli počkat.