Power //cz

-2-

    ,,Chanyeole! Baekhyune! Soutřeďte se!" zařval na ně trenér, když se ostatní snažili porazit obrovskou píšeru a jenom oni dva se váleli smíchy po zemi a říkali si vtipy, který někde zaslechli. Monstrum, které vypadalo, jakoby vylezlo odněkud z močálu, odhazovalo všechny strážce pryč a oni proti němu neměli skoro žádnou šanci.

    Trenér přistoupil k obrovskému červenému tlačítku, které bylo na zdi a zmáčknul ho. Monstrum náhle zmizelo a místo pískovcovitého prostředí se objevili zpátky v hale kde trénovali. ,,Můžete mi laskavě vysvětlit, co to tady děláte?" řekl trenér ostře a přistoupil k nim blíže. Podívali se na něj a okamžitě je smích přešel. Chanyeol si stoupnul a jako omluvu se uklonil. ,,Omlouváme se. Už se to nestane." řekl a zase se narovnal. Baekhyun se jenom trošičku uchechtnul, ale hned nato zase zvážnil. ,,To doufám. Tenhle měsíc už je to po páté." probodl je oba pohledem ,,Kdyby jste byli s týmem, porazili by jste to. Musíte se naučit brát důležité věci vážně. Za dva roky máte začít bránit celou galaxii a neumíte ještě zdaleka to, co by jste umět měli." chlapci se na sebe podívali provinilým výrazem.

    Trenér si je zamyšleně projel pohledem od hlavy, až k patě. Potom ho něco napadlo. ,,Jako trest vám naprogramuju.....hmm, koho bych vám tak mohl dát?" přešel k přístroji a začal po displeji přejíždět prstem. Najednou se Sehun zvedl ze země a s lišáckým úsměvem vykřikl. ,,Já vím, já vím!" přiběhl k trenérovi a pošeptal mu něco do ucha. Trenér se uchechtl a něco naklikal do toho přístroje.

    Přešel k červenému tlačítku a položil na něj ruku. Chlapci ho jenom vyděšeně sledovali. ,,Takže jako první půjde Baekhyun. Notak, pojď." ukázal ruku na znamení, že už může jít do prostoru. ,,Vybral jsem ti zjevení smrti. Na tvoji úroveň ve tvé schopnosti je to trochu obtížnější, ale věřím, že to zvládneš." Baekhyun polkl. ,,Takže. Jediný způsob, jak jí můžeš porazit je, že použiješ tvojí sílu na přebití její temnoty, dobře? Musíš se plně soustředit, jinak to nezvládneš. Vím, že tohle ti moc nejde, takže když se ti to nepovede, pochopím to." Baekhyun kývl a odhodlaně vydechl všechen vzduch, který do té doby zadržoval bez toho, aby si toho vůbec všiml. Tohle bral trenér jako souhlas s tím, že už může začít.

    Když trenér zmáčknul tlačítko, prostředí se změnilo na nějaký starý rodinný dům. Baekhyun byl v jednom z pokojů, kde byly otevřené okna a černé záclony vály skoro přes polovinu místnosti. Pokoj byl tmavý. Skoro, jakoby stěny v něm byly černé. To ale nešlo poznat, jelikož to bylo naprogramované na noc. V rohu, vedle postele, ležela zabalená v klubíčku, asi osmiletá holčička. Její vlasy jí spadaly až do poloviny zad. Měla na sobě bílé šaty a byla celá špinavá. Nejspíš od bláta.

    Najednou se vedle staré polorozpadlé skříně objevil hologram trenéra. ,,Baeku. Tvůj úkol je, postarat se o to, aby tahle mladá dívenka zůstala naživu. Musíš jí ochránit před duchem Banshee. O té už jsi se učil, jestli se nemýlím. Jedná se o duši mrtvé víly nebo zavražděné nevinné dívky a je považována za posla z onoho světa. Přišla si pro tuhle dívku. Zachraň jí a tvůj úkol bude splněn." Baekhyun se snažil vzpomenout si na výklad Kaie o tomhle zjevení. Bohužel si zrovna na nic nemohl vzpomenout.

    Z přemýšlení ho vyrušily plačtivé a kvílivé zvuky. Myslel si, že to byla holčička, ale opak byl pravdou. Když se na ní podíval ona byla pořád ve stejné poloze a nevydávala ani jediný hlásek. Najednou ho ale povalila neuvěžitelná zima. Naběhla mu husina po celém těle. Na chvíli měl pocit jakoby měl umřít. Všiml si šedivé postavy ve dveřích. Odstoupil o krok dozadu a díval se na ní. Ve vzduchu jí vály špinavé šedé vlasy, které byly dlouhé až po její kolena. Její pleť byla bledá a pokrývala jí špína od hlíny a modřin. Vznášela se asi pět centimetrů nad zemí a její nohy jakoby ke konci mizely. Její obočí bylo stejné barvy jako její vlasy. Zaujala ho každičká věc co na ní viděl. Co ho ale zaujalo ze všeho nejvíc byly její oči bez panenek. Bylo to děsivé. Na Baekhyuna až trochu moc. Tak dobře. Vzpamatuj se! Musíš začít něco dělat. Mysli na tu holčičku! říkal si v duchu sám pro sebe, aby nabral odvahy a začal dělat něco jiného něž jen zírat s otevřenou pusou.

    Její vzlyky byly nesnesitelné.

    Baekhyun se začal pořádně soustředit. Soustředil se na tu temnotu, která byla všude okolo. Z nějakého důvodu mu ale nešlo se jí zbavit. Duch mrtvé ženy se začal pomalu přibližovat k malé holčičce. Baekhyuna si nevšímala. Jakoby tu ani nebyl. Byla pořád blíž a blíž a Baekhyun už nevěděl co by mohl ještě udělat. Soustředil se tedy ještě víc. Soustřeď se! Soustřeď se! opakoval si pořád dokola. Sice z něj vycházelo nějaké světlo, ale na takovou temnotu to nemělo.

    Baekhyun se uvolnil a ignoroval fakt kolik má vlastně času. Povolil jeho sevřené víčka a byl naprosto v klidu. Náhle z něj vyšlehla záře která zasáhla celý pokoj, včetně Banshee. Její kůže začala praskat. Vypadalo to, jakoby se lámal papír. Baekhyun otevřel oči. Celý pokoj byl bílý. Nikde už nebyla žádná černá barva. Ani holčička už nebyla špinavá od bláta. Okenice byly zavřené a byl den. Pohledem vzhlédl k duchovi a viděl jak pomalu mizí.

    První co udělal bylo, že přiběhl za mladou dívkou a chytl jí do náruče. Světlovlasá holčička se mu podívala do obličeje. ,,Ty jsi anděl?" zeptala se ho a pomalu začala usínat. Baekhyun se na ní usmál. ,,Už bude vše v pořádku." řekl a přenesl jí do postele, kde jí následně přikryl teplou dekou.

    Najednou vše začalo mizet a on se objevil zpět v hale. Byl vyčerpaný. Málem se neudržel na nohách. Když se ale chystal spadnout Kyungsoo ho přidržel a Baekhyun tak zůstal při vědomí. Všichni začali tleskat. ,,Výborně Baekie!" vykřiknul trenér ,,Zvládl jsi to! Bylo to úžasné. Na, tady si dej pár sušenek, ať zase získáš energii. A běž si odpočinout." podal mu sušenky a popohnal ho, aby si šel sednout do odpočinkové zony, kde vždycky strážci společně trávili přestávky.

    Trenér přešel k Chanyeolovi, dal mu ruku okolo ramen a nahodil lišácký úsměv. ,,Tak, Chany. A koho vybereme tobě?" 

Tak to by bylo :) Doufám, že se vám nová kapitola líbila. Zatím u dalšího dílu :33