-4-

10 2 0
                                        

    "Vstávejte!" vtrhl jim do pokoje trenér, ale s něma to vůbec nehlo ,,Slyšíte mě? Řekl jsem vstávat!" To už se začal aspoň Kyungsoo trochu probírat. Rozespale se podíval na trenéra. Ale když si všiml, jak se tváří, rychle se zvedl do sedu. Div se mu z toho nezamotala hlava. ,,Co se děje, trenére?" zeptal se. Na to už si začali všímat okolí i Kai a Xiumin. Trenér začal běhat po celém pokoji a vyhazovat jim ze skříní věci. Potom ještě vytáhl pár zavazadel a přešel k těm co ještě spí, aby je vzbudil.

    Ozývalo se několik ospalých a naštvaných bručení, ale nakonec se mu podařilo všechny probudit. Když se tak stalo, každý se na své posteli posadil a sledoval ho. Najednou se zastavil uprostřed pokoje, aby na něj každý viděl. ,,Řeknete nám už konečně co se tady vlastně děje? A proč nás budíte ve dvě hodiny ráno!" řekl už trochu naštvaně Kyungsoo. Trenér ustaraně vydechl. ,,Musíte odtud co nejrychleji vypadnout!" Všichni se na něj nechápavě podívali. ,,Co tím myslíš vypadnout? A kam?" zeptal se vyděšeně Suho. ,,Víte, náš úhlavní nepřítel, Abigor-" začal, ale Baekhyun ho přerušil ,,Jé, toho znám!" zaradoval se. Trenér na něj vrhl vražedný pohled a on se vzápětí schoval pod svou deku. ,,No, tak ten Abigor si nechal vyvěštit budoucnost od jednoho z jeho poskoků. Ten člověk, který vidí do budoucnosti mu řekl, že ho jednou porazíte a on ztratí všechno. A teď se vás snaží najít, aby se mu podařilo vás zničit ještě dřív, než vy zničíte jeho. Proto musíte ihned vypadnout!" strážci si mezi sebou začali vyměňovat vyděšené pohledy. ,,A kam tedy musíme odjet?" zeptal se Kai. ,,Na planetu Země." řekl smutně. ,,Cože? T-to.... A-ale....To přece nejde! Vždyť ještě nemáme ani dokončený vícvik!" vystartoval zpoza deky Baekhyun. ,,Pane, Baekie má pravdu. Neumíme ještě potřebné věci na to, aby jsme dokázali přežít." snažil se přemluvit Xiumin trenéra, aby mohli zstat. ,,Omlouvám se, ale budete se to muset doučit sami. Můj nápad to nebyl." řekl smutně a přešel k Xiuminové posteli, kde si následně i sednul. ,,Pojďte ke mě." řekl a začala mu téct slza po pravé tváři. Strážci si přesedli k němu a silně ho objali. ,,Slibte mi, že se vám nic nestane, ano?" loučil se s něma. Strážci kývli. ,,Tak. A teď si vše sbalte. Čekám vás před domem." řekl a odešel pryč z pokoje.

    ,,Co teď budeme dělat?" zeptal se Chen a při posledním slově se mu podlomil hlas. ,,Neslyšel jsi? Musíme se sbalit a odjet. Jenom tak dokážeme ochránit Exodus." odpověděl mu odhodlaně Sehun a začal si balit.

    ,,Baekie?" zeptal se Chanyeol. Baekhyun na něj pohlédl a naznačil mu, že má pokračovat. ,,Říkal jsi, že toho...jak se jmenuje...Abigora znáš. Kdo to je?" Baekhyun se zaculil a hluboce se nadechl, aby mohl vylíčit, co všechno ví. ,,No. Slyšel jsem, že je tajemný jako noc a zlý jako samotný ďábel. Má vlastní planetu, nevím jak se jmenuje, a tam žije úplně sám a řídí z tama své poskoky, kteří zničí vše, co jim přijde do cesty. Nikdo neví jak vypadá. Nikdy ho nikdo neviděl. Ale prý mučí lidi neuvěřitelným způsobem. Myslím, že má sílu tlaku. Ale taky se ukazují tací, kteří tvrdí, že ovládá tmu. Prý tě oslepne, přijde k tobě blíž, najednou cítíš nevydržitelnou bolest v hrudi, usneš a už se neprobudíš." vysvětlil všem a u toho se tvářil, jakoby o nic nešlo. Potom si ale všiml zkamenělých obličejů ostatních. ,,Ale to jsem jenom někde slyšel. Konec konců, vždyť ani nevíme jestli to nejsou jenom babské povídačky. Vůbec to nemusí být pravda." snažil se je trochu uklidnit. To se mu však nepovedlo. Každopádně, teď měli mnohem důležitější věci na práci, tak v tom pokračovali a dělali jakože nic.

    Za dvacet minut už byli hotoví a vyšli před dům. Trenér ale nikde. Čekali tam dalších asi deset minut, když k nim konečně přiběhl. ,,Trenére, no konečně! Kde jste byl?" zeptal se Sehun. ,,Dělejte! Vypadněte!" strážci se na sebe nechápavě dívali. ,,Neslyšíte? Je to tady nebezpečné! Musíte se dostat na Zemi sami! Na, tady máte klíčky od jedné z vesmírných lodí, co máme v hale na trénování. Odleťte na Zemi a zachraňte se. My to tady zvládneme." rychle podal Kaiovi klíčky. Trenér mihl pohledem za Kaie. Kai se otočil a zpatřil nějakou nestvůru co běžela směrem k nim. Trenér se na ní upřeně díval. Po asi pěti sekundách příšera odletěla někam pryč. ,,To bylo dobrý!" chtěl si s ním plácnout Chen. Trenér ho však probodl pohledem, tak dal ruku radši zase zpátky a přestal se usmívat, protože to nejspíš bylo vážný. ,,Trenére? Co se to tady děje?" naklonil hlavu na stranu Xiumin. ,,Přepadení. Musím jít ještě povolat staré strážce, aby nám pomohli to tady zvládnout. Nedělejte si starosti a odleťte pryč dřív, než se vám něco stane. Rozumíte? Vy musíte přežít. Jste jediný kdo ho dokáže zastavit." naposledy je objal a potom odběhl někam pryč.

    ,,Tak jdeme!" prohlásil Suho. Už byli na cestě, když si Baekhyun na něco vzpomněl. ,,Počkat!" vykřikl najednou. ,,Co se zase děje?" zeptal se Sehun. ,,Zapomněl jsem na Casidy!" zastavil se a položil si věci na zem. ,,Prosímtě. Nech jí tady. Je to jenom kotě. Bude nám akorát na obtíž." řekl Sehun a chtěl pokračovat v cestě, když se najendou Baekhyun rozběhl zpátky do jejich domu. ,,To si ze mě dělá srandu. Jestli se mu něco stane, tak za to může jenom on sám." prohlásil Sehun. ,,Nech ho být. Tu kočku má fakt rád." ohradil ho Suho. ,,Ah, vždyť já vím. Jde mi jenom o to, že nemáme moc času." řekl smutně a podíval se na Chanyeola. ,,Chany. Běž za ním, kdyby se mu náhodou něco stalo." poprosil ho. Chanyeol na to jenom kývl a rozeběhl se za ním.

*Pohled Baekhyuna*

    ,,Casidy! Kdepak jsi?" řval jsem po celém domě a chodil z místnosti do místnosti, ale Casidy nikde. Najednou jsem ucítil něčí ruku na rameni. Rychle jsem se otočil a už si připravoval ruce, že zaútočím. Naštěstí to nebylo potřeba. Oddechl jsem si, když jsem tam viděl stát Chanyho. ,,Pomůžu ti." usmál se a šel do dalšího pokoje. Slyšel jsem jak volá její jméno.

    Když jsem procházel okolo okna v jednom z mnoha pokojů, zahlédl jsem venku hlouček příšer. Co mě ale zaujalo nejvíc, byla malinkatá čistě bílá šmouha, která se pohybovala poblíž těch nestvůr. ,,Chany! Rychle! Je venku! P-poblíž těch příšer!" oba dva jsme vyletěli ven z pokoje, ve kterém jsme zrovna byli. Potkali jsme se na chodbě a rovnou vyběhli ven z domu.

    Potichu jsme se plížili za kameny okolo příšer tak, aby si nás nevšimli. Když už nám nezbval žádný kámen na skrytí zastavili jsme. Vykoukl jsem zpoza kamene a hledal Casidy. Zahlédl jsem jí asi deset metrů od nás, jak si hraje s maličkým klubíčkem. ,,Je tak roztomiloučká." pomyslel jsem si sám pro sebe. Zalezl jsem zase zpátky za kámen a podíval se na Chanyeola. ,,Co si teď počneme?" zeptal jsem se ho zoufale. ,,Zkusíme pro ní zajít. Třeba si nás nevšimnou. Přecejenom to jsou jen blbé příšery. A když si nás všimnou tak máme plán B." nechápevě jsem se na něj koukal. ,,Bránit se. A když budou silnější, tak máme plán C. Vzít kočku a zdrhat co nejrychleji můžeš." kývl jsem a pomalu se vydal ke Casidy.

    Vypadalo to, že si nás nevšimli. Když jsme došli ke kotěti, které si pořád ještě hrálo s klubíčkem, rychle jsem ho popadl a zkontroloval, jestli jsme připouvali pozornost. Jakmile jsem zvedl hlavu, uviděl jsem Chanyeolův zaražený výraz. Měl proč, protože se k nám pomalu ale jistě skupina příšer přibližovala. Narovnal jsem se a přitiskl si Casidy víc k sobě. Když byli v dostatečné blízkosti Chanyeol na ně namířil dlaň a vyšel z ní obrovský plamen ohně. Ale těm příšerám to neudělalo absolutně nic. Pokračovali v cestě ke svému cíli: zničit nás. Casidy jsem dal Chanymu do náručí a pořádně se soustředil. ,,Zavři oči!" okřiknul jsem Chanyeola. Jak jsem řekl tak udělal. Náhle bylo všude takové oslepující světlo, že nikdo neměl šanci nic vidět. Ale s příšerami to zase ani nehlo. Chanyeol otevřel oči a vystrašeně se na mě podíval. ,,Plán C?" zeptal se. Kývl jsem a hned nato on taky. ,,Aaaah!" řvali společně.

    Dohromady jsme se rozeběhli směr kluci. Utíkali jsme co nejrychleji, ale oni nám byli pořád v patách. Naštěstí nebyli zase tak rychlí, tak nás nedohonili.

* "všeobecný" pohled *

    Strážci viděli v dáli utíkat Baeka a Chanyho s kočkou v ruce. ,,Proč tak utíkají?" zeptal se Xiumin a snažil se zaostřit co se tam vlastně děje. ,,Myslím, že vím proč." ukázal prstem Chen do dáli za Chanyho a Baeka. ,,Rychle! K lodi!" rozkázal Suho. Všichni začali sprintovat k lodi a hned v patách měli Chanyeola a Baekhyuna. Když doběhli k lodi, rychle jí otevřeli a nastoupili do ní. Dveře nechali ještě otevřené pro zbytek a Sehun si šel sednou na místo pilota. Místo pro druhého pilota obsadil Kai a rychle nastartovali loď. Když už nastoupili i Chany a Baek, tak co nejrychleji zavřeli dveře, aby se příšery nedostali dovnitř. Sehun a Kai s lodí vzlétli a společně se vydali na cestu na planetu Zemi.

Power //czKde žijí příběhy. Začni objevovat